Kompletní shrnutí

− důležitou roli sehrál Tribonián, magister officiorum, který se podílel i na předchozí kodifikaci

− práce se účastnil také sám Justinián, sledoval práci a autoritativně rozhodoval ve sporných otázkách

− nutno se probrat velkým množstvím materiálu, ale kodifikace byla hotová za 3 roky

− od textů právníků republikánských až po císařské právníky, nebyly ale vypisovány

v původním znění, komise je modernizovala, tj. přizpůsobovala potřebám 6. stol. (změny

v klasických textech = interpolace) – snižují historickou hodnotu kodifikace

− používali moderní latinu, aby textům rozuměl i málo vzdělaný právník

− 16. prosince 533: Digesta seu Pandectae („dílo všeobsahující“)

− v účinnosti vstoupila 30. prosince

− rozsáhlé, 50 knih (pochybnosti o vyhotovení v tak krátkém čase, Bluhmeho teorie – dobře

organizovaná a rozdělená práce)

− knihy se rozpadají na tituly, které jsou opatřeny rubrikou, která udává obsah

− dále se rozčleňují na fragmenty, ty jsou opatřeny inscriptiem (autor a název spisu)

− převážně právo soukromé (majetkové a rodinné)

− před publikací Digest se začala vypracovávat nová učebnice práva

− měly být úvodem ke studiu Digest

− za vzor si vzali Gaiovu učebnici a pracovali velmi rychle

− 21. prosince 533: Institutiones seu Elementa

− v platnost vstoupila týž den jako Digesta

− 4 knihy (1. o osobách, 2. a 3. o věcech, 4. o soudním řízení + pojednání o trestním právu)

− nevelkého rozsahu, výklad stručný a jasný

− těšila se velké popularitě, roku 534 vydal Justinián na žádost pragmatickou sankci a tak platila i v Itálii

− nutnost zrevidovat kodex z r. 529 -> 534 vytvořena komise v čele s Triboniánem

− 16. prosince 534: Codex Iustinianus repetitae praelectionis

− úprava stejná jako u předchozí kodifikace, přidány nové instituce mezitím Justinánem

vydané

− má 12 knih: 1. kniha veřejné a církevní právo, 2.-8. kniha soukromé právo, 9. kniha právo

trestní, 10.-12. kniha právo správní

− zákony, které Jusitinán vydal po vydání Kodexu, už oficiálně sebrány nebyly (jen soukromě, ale až

po Justiniánově smrti)

− nové zákony (novelly) psány už většinou řecky a týkají se práva veřejného, církevního a správního

− také manželské a dědické právo

− v poměru k Digestům a Kodexu platí pravidlo „lex posterior derogat priori“

− co se týče Kodexu, Digest a Institucí, fingovalo se, že všechny zákony v nich jsou stejně staré,

aby se předešlo kolizím z rozdílného stáří

− i když se Justinián snažil, aby v nich nebyly rozpory, přece jen se to úplně nepodařilo (u tak

rozsáhlého díla není divu):

1. leges fugitivae – zákony, které byly zařazeny na nesprávné místo (na základě slovní

podobnosti apod.)

2. leges geminatae – zdvojené, opakované zákony

3. obsahové vady – inkongruence (ne úplný soulad norem), antinomie (rozporné předpisy)