Kompletní shrnutí

− založeno na společenství krve, kdy jedna osoba pochází od druhé nebo mají společného

předka

− je přírodou určené, nepodléhá změnám a nemůže být zrušeno

− ve sporu je dokazováno jako každá jiná významná skutečnost

− zásada mater semper certa est (matka je vždy jistá)

− problém u dokazování otcovství, platila domněnka zplození manželem, mohla ale být

vyvrácena – důkaz musel manžela vyloučit (nestačil důkaz cizoložství), právo popřít

manželské zplození měl ve sporu pouze manžel

− děti nemanželské z právního hlediska vůbec nemají otce a pokrevní příbuzné

− z otcovy strany

− rozlišujeme linii přímou a nepřímou, což má velký význam pro právo rodinné a dědické

− linie přímá (linea recta)

− osoby nejblíže příbuzné (děti, rodiče, prarodiče)

− rozlišujeme mezi nimi předky (ascendenty) a potomky (descendenty)

− počítáme generační vzdálenost předků či potomků od daného subjektu, tzv. stupně

(gradus) – platí pravidlo: kolik porodů, tolik stupňů (např. otec se synem jsou příbuzní ve

stupni prvním, vnuk s dědem ve stupni druhém, atd.)

− právní význam má kognátské příbuzenství do 7. stupně

− osoby spřízněné v přímé linii se nemůžou za žádných okolností vzít = absolutní manželská

překážka

− linie nepřímá (linia transversa)

− osoby, které pocházejí ze společného předka (sourozenci, tety a strýcové, bratranci a

sestřenice), nazýváni kolateráti

− nerozlišují se ascendenti a descendenti

− stupně se počítají úplně stejné jako u kognátského příbuzenství (např. sourozenci ve stupni

druhém, se sestřenicemi či bratranci ve čtvrtém)

− pokud mají sourozenci oba rodiče společné, jedná se o sourozence plnorodé, pokud jen

jednoho, jsou polorodí (sourozenci ze společného otce: consanguinei, ze společné matky:

uterini)

− je manželskou překážkou relativní – manželství kognátů do 3. stupně je vyloučeno

(nejbližší dovolený sňatek je mezi bratrancem a sestřenicí)

2. agnátské (=agnatio)

− neboli právní, umělé

− mohlo se zakládat a rušit podle toho, jak se měnily faktory, které je utvářely

− osoby, které jsou podřízeny téže moci otcovské i osoby, které by jí byly podřízeny, kdyby její

nositel ještě žil

− toto příbuzenství zakládají pouze muži, žena nad jinými moc mít nemůže, a proto nemůže ani

agnaci zakládat či zprostředkovat

− stupně se počítají stejně jako u kognátského příbuzenství

− moc nad manželkou se klade do stejné roviny jako moc nad dětmi (ve vztahu k dětem je

tedy podle agnátského příbuzenství sestra), synova manželka je pro něj v postavení vnučky

− často se agnátské a kognátské příbuzenské vztahy navzájem kryjí, ale nemusí to mu tak bezpodmínečně být

(někdo může být agnátem ne však kognátem a naopak, př. adopce, emancipace syna, provdání dcery)