Kompletní shrnutí

odporovaly podstatě věna

− donatio ante nuptias

− majetek, který dával muž ženě při sňatku a který ji měl zajistit na případ ovdovění nebo

rozvodu z viny manžela

− zpočátku na ni platily obecné předpisy o daru, musela být tedy darována před uzavřením

sňatku

− později připouštěny výjimky, darování mohlo být rozmnoženo již za trvání manželství

− Justinián dovolil darování zřídit po sňatku -> název změněn na donatio propter nuptias a

odpadla omezení platná pro obyčejné darování

− darovaný majetek zůstával po dobu manželství ve vlastnictví manžela, ženě připadal až

v případě manželovy smrti nebo rozvodu z jeho viny

− pokud tyto 2 případy nenastaly, držel majetek nadále muž a zanikalo i generální zástavní

právo, kterým se donatio propter nutias zajišťovalo jako věno

− Augustovy reformy rodinného práva

− se stoupajícím počtem rozvodů a nechuti k manželství vydány 2 zákony: lex Iulia (18. př.n.l.) a

lex Papia Poppaea (9. n. l.) – souhrně nazývány lex Iulia et Papia Poppaea

− stíhaly majetkovými újmami osoby neženaté a neprovdané (caelibes) – jestliže nežili v manželství, ztráceli

způsobilost nabývat z testamentu, pokud bylo manželství bezdětné, nabývali jen půlku zděděné částky

− na druhé straně výhody pro ty, co měli více dětí – ius liberorum osvobozovalo ženy se 3 dětmi

od poručenství, uzavírání sňatků se podporovalo zvýhodněním předpisů o majetku manželky

− přísně se stíhalo cizoložství

− narazily na prudký odpor občanů a byly bez většího úspěchu -> zrušeny postupně

Konstantinem a Justiniánem

− i když lidé nemohli uzavřít manželství, protože neměli ius connubii, na faktické úrovni spolu žít mohou –

různé formy soužití:

1. konkubinát

− trvalé pohlavní soužití dvou svobodných osob, bez úmyslu muže mít ženu za manželku, ale mít ji jako souložnici

− většinou v něm žili lidé, jimž nějaká zákonná překážka bránila žít v řádném manželství

− poměr nebyl právní, ale jen faktický, z konkubiny byly děti nemanželské (otci nad nimi nevznikala

moc, příbuzenství jen ze strany matky)

− teprve v době křesťanských císařů se stal konkubinát monogamní a vylučoval řádné manželství

stejně jako to vylučovalo konkubinát

2. contubernium

− „otrocké manželství“, soužití dvou otroků ale i jedné osoby svobodné s druhou nesvobodnou

− vztah čistě faktický, bez právních důsledků, nezakládá ani práva z kognace

− závislý hlavně na majiteli moci nad otrokem/otroky

− moc otcovská (patria potestas)

− pater familias je od toho, aby majetek rodiny spravoval dále pro své potomky, zastává ho, aniž by

chtěl, nikdo se ho neptá, zda tuto roli chce - je proto výsadním postavením, stojí nad členy, kteří

jsou mu podřízeni

− synové a dcery podléhají svému otci, jejich postavení přirovnáváno postavení otroků