Kompletní shrnutí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
iuris, jeho majetek přechází na osvojitele, dluhy zanikají (věřitelé jsou ale chráněni praetorem)
− jejím účelem za republiky snaha zachovat staré patricijské rody, za císařství pak
ochrana, pomoc a dědická práva osvojovanému
2. adopce v užším smyslu (adoptio)
− osvojení dítěte alieni iuris
− měla formu mancipačního jednání (syn 3krát prodán z moc otcovské důvěrníkovi,
po 3. mancipace však syna indikoval adoptivní otec; u dcer stačila jedna
mancipace), v právu justiniánském stačí souhlas obou otců a dítěte, je-li dospělé
− změna rodinné příslušnosti a kapitisdeminuce – za Justiniána tyto účinky pouze, když
adoptoval ascendent (adoptio plena, adopce úplná); pokud ne nastává adoptio minus plena
(adopce neúplná) a dítě zůstávalo ve své rodině, pouze dědická práva získalo v rodině osvojitelově
− zánik moci otcovské
− smrtí otce, dítěte
− jako smrt působila i každá kapitisdeminuce (v případě zajetí otce se jeho moc po návratu
obnovovala právem postliminia)
− nabyl-li nad osobou podřízenou moc někdo jiný (adopce, manželství přísné)
− nechal-li se otec arrogovat
− uměle možno moc otcovskou rozvázat trojím prodejem syna a jediným prodáním dcery či
descendentů dalších -> vyvozeno formální jednání, jak zbavit dítě moci otcovské a udělat z něj personu
sui iuris (postup stejný jako při adopci, jen po 3. mancipaci si otec nechává dítě mancipovat zpět a propouští
jej sám -> vytvoří se tak quasipatronatus) = emancipace (tento složitý proces nahrazen později císařským
reskriptem a ještě později soudní insinuací, oficiálním zápisem do soudních knih)
− emancipací zaniká otcovská moc, propuštěný podstupuje kapitisdeminuce a agnástké
vztahy se ruší, zůstávají jen kognátské – na děti emancipovaného se emancipace
nevztahuje, nadále podléhají otcovské moci otce rodiny (svého děda)
− někdy zanikal dosažením vysoké kněžské či úřední hodnosti
− úředním výrokem z trestu
− pokud pater familias zemře, všechny bezprostředně podřízené osoby z rodiny se stávají sui iuris
− žena (jeho manželka nemůže se stát pater familias)
− syn přebírá titul pater familias (každý mužský potomek, je jedno, kolik jich je)
− pokud pater familias zemře bez závěti, hledají se nejbližší přímí příbuzní, kteří přebírají a spravují
majetek jako společné vlastnictví agnátských příbuzných (agnátu proximus)
− pokud nenajdeme žadnou osobu, která by mu podléhala, pak nastupuje nejbližší agnát
(agnatus proximus) – o generaci výš, od něj vést linii k nebližšímu agnátovi
− nemanželské děti
− jakoby neměly otce
− zploditeli nad nimi nevznikala otcovská moc, neměl vůči nim žádné povinnosti, nebyl považován za jejich kognáta
− kognátské příbuzenství pouze ve vztahu k matce a jejím příbuzným