Kompletní shrnutí

iuris, jeho majetek přechází na osvojitele, dluhy zanikají (věřitelé jsou ale chráněni praetorem)

− jejím účelem za republiky snaha zachovat staré patricijské rody, za císařství pak

ochrana, pomoc a dědická práva osvojovanému

2. adopce v užším smyslu (adoptio)

− osvojení dítěte alieni iuris

− měla formu mancipačního jednání (syn 3krát prodán z moc otcovské důvěrníkovi,

po 3. mancipace však syna indikoval adoptivní otec; u dcer stačila jedna

mancipace), v právu justiniánském stačí souhlas obou otců a dítěte, je-li dospělé

− změna rodinné příslušnosti a kapitisdeminuce – za Justiniána tyto účinky pouze, když

adoptoval ascendent (adoptio plena, adopce úplná); pokud ne nastává adoptio minus plena

(adopce neúplná) a dítě zůstávalo ve své rodině, pouze dědická práva získalo v rodině osvojitelově

− zánik moci otcovské

− smrtí otce, dítěte

− jako smrt působila i každá kapitisdeminuce (v případě zajetí otce se jeho moc po návratu

obnovovala právem postliminia)

− nabyl-li nad osobou podřízenou moc někdo jiný (adopce, manželství přísné)

− nechal-li se otec arrogovat

− uměle možno moc otcovskou rozvázat trojím prodejem syna a jediným prodáním dcery či

descendentů dalších -> vyvozeno formální jednání, jak zbavit dítě moci otcovské a udělat z něj personu

sui iuris (postup stejný jako při adopci, jen po 3. mancipaci si otec nechává dítě mancipovat zpět a propouští

jej sám -> vytvoří se tak quasipatronatus) = emancipace (tento složitý proces nahrazen později císařským

reskriptem a ještě později soudní insinuací, oficiálním zápisem do soudních knih)

− emancipací zaniká otcovská moc, propuštěný podstupuje kapitisdeminuce a agnástké

vztahy se ruší, zůstávají jen kognátské – na děti emancipovaného se emancipace

nevztahuje, nadále podléhají otcovské moci otce rodiny (svého děda)

− někdy zanikal dosažením vysoké kněžské či úřední hodnosti

− úředním výrokem z trestu

− pokud pater familias zemře, všechny bezprostředně podřízené osoby z rodiny se stávají sui iuris

− žena (jeho manželka nemůže se stát pater familias)

− syn přebírá titul pater familias (každý mužský potomek, je jedno, kolik jich je)

− pokud pater familias zemře bez závěti, hledají se nejbližší přímí příbuzní, kteří přebírají a spravují

majetek jako společné vlastnictví agnátských příbuzných (agnátu proximus)

− pokud nenajdeme žadnou osobu, která by mu podléhala, pak nastupuje nejbližší agnát

(agnatus proximus) – o generaci výš, od něj vést linii k nebližšímu agnátovi

− nemanželské děti

− jakoby neměly otce

− zploditeli nad nimi nevznikala otcovská moc, neměl vůči nim žádné povinnosti, nebyl považován za jejich kognáta

− kognátské příbuzenství pouze ve vztahu k matce a jejím příbuzným