Kompletní shrnutí

− agnáty nebyly děti vůbec, ani k matčině rodině

− děti narozené z konkubíny označovány liberi naturales – vůči otci nárok na výživu a mohly jím být legitimovány

− poručenství (tutela)

− stará instituce, vychází ze zkušenosti, že lidé svéprávní nejsou schopni řádně spravovat své

záležitosti a potřebují pomoci

− leží svým těžištěm spíše v soukromém právu

− převzít poručenství byla občanská povinnost, osvobozovaly jen zákonem stanovené důvody

− končilo smrtí, kapitisdeminucí tutora či poručence, dospělostí poručence, nebo sesazení tutora z moci úřední

− poručenství nad nedospělci (tutela impuberum)

− ve starší době výlučně agnáti, později za republiky zvláštní veřejný úřad

− poručník měl nemalá práva ale i povinnosti: starat se o osobu nedospělého a jeho výchovu

(materiálně, výchova připadala hlavně matce), správa poručencova majetku (gestio)

− správu majetku vykonával buď vlastním jménem jako náhradník nebo jednal poručenec sám

a přítomnost poručníka dodávala jeho jednání náležitou váhu (interpositio auctoritatis) –

pokud byl poručenec dospělejšího věku

− poručník vázán obecně platnými zásadami – za škody, které odpovídal tutor dvojnásobkem

jejich hodnoty

− poměr mezi poručníkem a poručencem jako zvláštní druh smlouvy

− možnost infamující žaloby actio tutelae directa (poručence proti poručníkovi) a žaloby

actio tutelae contraria (poručníka proti poručenci)

− býval jediný, ale možnost povolat poručníků více – mohli vést správu společně a odpovídat

solidárně, nebo jeden fungoval jako tutor gerens (poručník jednající) a ostatní jenom dozírali

(tutores honorarii)

− podle způsobu povolání k úřadu rozlišujeme:

1. tutor testamentarius – povolán testamentem majitele moci otcovské

2. tutor legitimus – povoláván zákonem, nebyl-li určen poručník v testamentu, nejbližší agnáti

3. tutor dativus (poručník daný) – určoval ho úřad

− poručenství nad ženami (tutela mulierum)

− ženy jsou lehkovážné, společnost chtěla zajistit jejich ochranu, nejedná se o jejich omezení

− žena vždycky podléhá pravomoci muže bez ohledu na věk

− i žena sui iuris musí mít pro ochranu poručníka

− určoval se stejně jako nedospělcům, jeho úkoly však nebyly natolik závažné

− měl dohlížet při závažných jednáních, které žena vedla (uzavírání smluv, mancipační

jednání, nastoupení dědictví, uzavírání manželství přísného apod.)

− ženy nabývaly společenské nezávislosti a hospodářské samostatnosti a význam tutely upadal -> ženy si

mohly vybírat poručníky samy -> v době poklasické tutela úplně zmizena

− opatrovnictví (cura)

− stará instituce, vychází ze zkušenosti, že lidé svéprávní nejsou schopni řádně spravovat své

záležitosti a potřebují pomoci