Kompletní shrnutí

− ochrana držby

− každá držba je chráněná - držba spojená s vlastnictví je chráněna vlastnickými žalobami;

nevlastnická držba chráněna mimosoudně praetorem: interdikty

− interdikt

− není to žaloba, ale speciální opatření (rozkaz, příkaz) vydávaný oprávněným magistrátem

(nejčastěji preatorem)

− jejich obsah mohl být přikazující nebo zakazující

− dvojí funkce: ochrana držby a vytvoření klidné atmosféry pro případný vlastnický spor

− nemá definitivně rozhodnou spor, jeho cílem je pomoci rychle, proto není třeba důkazů,

svědků, místních ohledání apod. – je vydán na základě tvrzení dle obecně stanovených pravidel

− není to rozhodnutí definitivní (konečné) -> ten, kdo s rozhodnutím praetora nesouhlasí, může

podat žalobu (vindikace nebo publiciánská) X může ale také rezignovat a nepodat žalobu ->

pak je rozhodnutí konečné (podat žalobu je tedy právo, ne povinnost!)

− praetor vydával seznamy interdiktů i podmínkami (z jakých okolností, s jakým cílem atd.) – bylo

jich mnoho, každý použitelný pro jiný případ

− jejich počátek v právu veřejném, sloužily původně k ochraně věcí státních a veřejných,

náboženských, šlo o rychlost (když se prokázalo, že zákaz nebyl vydán oprávněně a daná věc

je povolena, mohlo se v ní pokračovat) -> proto přeneseno i do práva soukromého (nejen

v oblasti práv věcných, ale i v právu rodinném, dědickém, poloveřejném) -> univerzální

prostředek ochrany, ale ne definitivní

− řadí se mezi mimosoudní praetorské prostředky ochrany

− nejsou na základě jurisdikce

− dále sem patří uvedení do držby, restitutio in inegrum (navrácení do minulého času),

praetorské sliby (fingované sliby, kterými většinou něco zajišťuje – zejména účast u soudu)

− nevztahují se na něho omezení a zamítnutí žalob, protože se nejedná o soudní prostředek

− můžeme o něj požádat kdykoli

− spravedlnost není smyslem vydání interdiktu, ale jen rychlá pomoc ->jakési preiudicium

(předběžné rozhodnutí)

− vynutitelnost (sankce, jinak by byly neefektivní) -> pokuta, uvedení do držby toho, komu

nevyhověl, možnost žalovat za neuposlechnutí interdiktu

− za císařství postupně mizí, ale ne úplně -> stávají se zvláštními žalobami se zrychleným

režimem (sumární řízení)

− dělíme je do 2 skupin:

1. retinenční (interdicta retindeae possessions)

− cílem není definitivně rozhodnout, čí to je, ale kdo drží pro danou chvíli, než dojde k podání žaloby

− umožňovala vést případný soud do budoucnosti

− sloužila k ochraně držby před rušením

− interdictum Utrubi

− rozhoduje o tom, kdo drží v příp. movité věci

− za držitele byl určen praetorem ten, kdo držel po větší část předchozího roku

− ten druhý mohl couvnout nebo vyvolat spor pomocí indikace nebo publiciánské žaloby