Kompletní shrnutí

služebnosti a zůstat tak 2 roky)

− z vůle stran

− vzdání se služebnosti formou injurecesse

− trvání služebnosti může být také omezeno podle vůle stran na určitou dobu, nebo být

vázáno podmínkou rozvazovací (ale jen u osobních služebností)

− ochrana služebností

− prostřednictvím interdiktů

− širší ochranu zajišťují věcné žaloby – měly povahu vindikace služebnosti (vindicatio

servitutis, petitio ususfructus – u požívacího práva)

2. superficies (právo stavby)

− dlouhodobý nájem pozemku, pro nájemce spojený s oprávněním stavby a s povinností platit pravidelný plat

− zděditelné právo

− se stavbou mohl volně disponovat

− chráněn podobně jako vlastník

− vlastník velmi omezen, měl pouze právo na pravidelný plat (solarium)

− zřizovalo se smlouvou, kde muselo být přesně určeno solarium

3. emfyteusis

− dlouhodobý pacht polních pozemků

− dědičný i zcizitelný pakt

− pachtýř (emfyteuta) mohl pozemek užívat i požívat, mohl měnit hospodářské určení pozemku,

nesměl jej ale zhoršit

− nesl náklady na jeho udržování a platil daně a veřejné dávky

− vlastníkovi povinen platit pravidelné pachtovné (kanon, vectigal)

− mohl své právo zcizit, musel mít ale souhlas od vlastníka (vlastníkovi náleželo předkupní právo),

který za něj požadoval 2 % z prodejní ceny (laudemium)

− pokud emfiteuta neplatil pachtovné, mohl vlastník emfyteutické právo vypovědět

− uplatňováno hlavně při pronájmu státních pozemků soukromníkům do dlouhodobého či

trvalého pachtu (vektigální pachty)

− za císařství formy dlouhodobého pachtu za účelem osadit neobdělávanou půdu a zajistit její kultivaci

− veřejná půda -> trvalý pacht

− půda císařských velkostatků -> ius emphyteutiticarium

− uplatněno za feudalismu -> vliv na feudální představy o děleném vlastnictví (vlastnictví přímé a užitkové)

4. zástavní práva všech možných druhů

Obligační právo

− je pro něj příznačná dynamika vztahů, mobilizují majetkové hodnoty

− působí pouze proti jednomu určitému subjektu -> práva relativní

− opírají se o povinnost jednoho určitého člověka, tedy o vztah zprostředkovaný, odvozený

− při žalobě musí žalovaná spolupracovat od samého začátku, má tzv. defenzní povinnost

− žaloba proti osobě – actiones in personam (žaloby osobní)

− prosazují pouze relativně působící práva

− jejich pramenem je povinnost uložená pouze jedinému člověku

− vznik obligace ze zvláštního důvodu, římské právo zná v zásadě 2

− protiprávní jednání

− dohoda o vzájemném plnění

− obligace = právní vztah, ve kterém jedna strana může na základě zvláštního důvodu žádat na straně druhé

určité chování (pozitivní nebo i negativní), drahá strana je pak povinna se tímto způsobem chovat a

ručí svým majetkem pro případ, že by svou povinnost nesplnila