Kompletní shrnutí

nemůže se prodávat nějaký dům, nějaká věc; je možná ale obligace s podmínkou, když se

smluvní strany dohodnou, že předmět plnění určí osoba třetí, částečná neurčitost tedy není na překážku

− plnění musí být ocenitelné v penězích (zásada pekuniární kondemnace - rozsudek pouze

ve formě peněžité sumy)

− obligace jakoby ze smlouvy (obligationes quasi ex contractu)

− krom smlouvy a deliktu se uznávaly už i za republiky další důvody, ze kterých vznikaly obligace,

neuváděly se však do systému -> kvazikontrakty

− podobné smlouvám, chyběl zde však prvek souhlasu

− obligace z deliktu (bezprávného činu)

− delikt = vědomý a zaviněný zásah do cizí zájmové sféry, se kterým právní řád spojuje vznik obligace

− i zde je patrná proměna od typizace k obecnému uznávání závaznosti protiprávních vztahů

− nároky na potrestání pachatele (peněžitý trest), k tomu sloužila zvláštní žaloby actiones poenales

− otázka náhrady způsobené škody zůstávala stranou nebo řešena reipersekutorní žalobou zvláštní

(většinou však nevznikala), až na základě praetorského práva se připouštěly actiones in

factum -> žaloby získávají smíšený charakter, v každém peněžitém trestu náhrada škody i trest (ta

částka, která v celkové sumě škodu převyšuje) – actiones mixtae (žaloby smíšené)

− obligace jakoby z deliktu (obligationes quasi ex delicto)

− podobně jako u kvazikontraktů existují i situace, které byly podobné deliktům, ale chyběl v nich

prvek zavinění -> kvazidelikty

Obsah obligace

− obligační plnění

− obsahem obligace je to jednání (či opomenutí), ke kterému je dlužník zavázán

− obsah obligace = předmět obligace = obligační plnění

− může být různého typu

− dare (dát, darovat) – obsahem tohoto plnění je převod vlastnického nebo jiného věcného práva

− facere (konat, činit) – obsahem plnění je plnění faktickým úkonem

− praestere (poskytovat, odevzdávat) – různý význam, nejčastěji náhrada škody

− obligace alternativní

− předmět plnění je částečně neurčitý proto, že je určen alternativně, z alternativ se však musí plnit jenom jediná

− volbu má zpravidla dlužník (výhoda dávaná dlužníkovi), tohoto práva se zbavuje až úplným

poskytnutím jednoho plnění

− navenek jsou jí podobné některé případy obligace jednoduché (ze zákona nebo podle dohody se povoluje dlužníkovi

plnění jiné), např. noxální ručení majitele moci za delikty osob podřízených nebo za škody způsobené zvířaty

− rozdíl je ale patrný v situaci, když se plnění stane nemožným -> obligace zanikne (u

alternativního plnění ne, platí totiž, že: Jedna věc je zavázána, dvě lze plnit)

− obligace generická

− i zde platí částečná neurčitost plnění, je dána tím, že předmětem obligace jsou věci genericky