Kompletní shrnutí

− podle toho, zda se jejich existence váže na pozemek nebo osobu mluvíme o služebnosti

pozemkové nebo osobní

− pozemkové služebnosti

− vážou se na pozemek a na jeho existenci, jsou vztahem trvalým (věčným) -> trvají, dokud

trvá pozemek, jsou tedy přenosné na budoucí vlastníky a uživatele

− vznikají mezi 2 sousedními pozemky, jeden z nich je vždy pozemkem panujícím (praedium dominant,

jeho vlastník je oprávněn užívat pozemek sousední) a druhý pozemkem služebným (praedium serviens)

− jejich vznik je spojen s ohledy na hospodářské využití pozemků a mají být pro pozemek

užitečné - má sloužit objektivní ekonomické potřebě

− chápany jako práva nedílná (spojovány s vlastnictví celého pozemku, pokud je pozemek

ve spoluvlastnictví, může služebnost vzniknout nebo zaniknout jen za spoluúčasti všech

spoluvlastníků)

− výkon služebnosti má být takový, aby co nejméně omezoval vlastníka služebného

pozemku (tzv. civiliter)

− služebnosti venkovské (polní)

− civilním právem počítány k věcem mancipačním

− služebnosti cesty (přechod přes cizí pozemek – právo stezky, právo průhonu dobytka,

právo cesty; lišily se podle obsahu)

− služebnosti vodní (právo vodovodu, služebnost odběru vody, správo hnát dobytek na

cizí pozemek k vodnímu zdroji a tam jej napájet)

− právo pastvy, právo kácet stromy, právo těžby písku, lámání kamene, kopání hlíny

− tyto služebnosti vznikly proto, že římský stát byl v nehostinném území

− domovní (městské) služebnosti

− služebnosti okapu (oprávnění svádět dešťovou vodu na cizí pozemek)

− služebnosti stoky – kloaky (oprávnění svádět nečistotu na služebný pozemek stokou)

− služebnost nesení břemene - právo zapustit do sousedovy zdi část své stavební

konstrukce (zde jediná výjimka z obecné zásady, že vlastník sousedního pozemku je

povinen výkon služebnosti jen snášet; má povinnosti udržovat v dobrém stavu svou stavbu)

− právo mít část stavby nad cizím pozemkem, právo prorazit v cizí zdi okno

− služebnosti zakazovacího rázu: právo zakázat vyšší stavbu na pozemku služebném,

nebo takovou stavbu, která by bránila přístupu světla či výhledu

− služebnosti osobní

− mají osobní ráz, svou existenci vážou na existenci osoby, které jsou určené -> jsou tedy

dočasného charakteru (trvají, dokud je oprávněný naživu, končí nejpozději jeho smrtí)

− prospívají vždy jen konkrétní fyzické osobě

− mají sloužit primárně k zajištění výživy, života, práv dotyčné osoby (alimentáční funkce)

− právo užívací (usus)

− je nejstarší osobní služebností

− právo osobní užívání cizí věci, které vylučuje možnost těžit plody

− uživatel (usuář, usuarius) nemohl výkon svého práva přenést na jinou osobu, je to

právo nedělitelné

− pokud je předmětem užívacího práva plodonosná věc, může si uživatel přisvojit plody