Otázky ke zkoušce

Pokud se netýkají stejného předmětu, tak se zde použije pravidlo lex specialis derogat generali. Pro hodnocení, která úprava má zvláštní povahu, je namístě vycházet z toho, že jedna smlouva upravuje úžeji vymezený okruh vztahů či otázek než druhá smlouva, má menší počet smluvních stran, jsou v ní obsaženy přímé normy, má snadnější dosažení výsledku. VÚ neupravuje.

2. Evropský justiční prostor (EJP)

• Vymezení pojmu evropského justičního prostoru

• Stěžejní okamžiky vývoje evropského justičního prostoru

• Jednotná interpretace, předběžná otázka

Vymezení pojmu

EJP představuje oblast, která je doprovodním jevem ekonomické integrace a lze ho stručně vymezit jako souhrn právních norem obsažených:

v právu ES

v mezinárodních smlouvách uzavřených výhradně mezi členskými státy

ve vnitrostátních právních řádech jako důsledek provedení práva ES

Jednotlivé právní normy pak upravují:

unifikace kolizních norem (jednotné nakládání s právem)

společná pravidla pro určení mezinárodní pravomoci soudů (zajištění jednotného přístupu k soudům)

hladké uznání a výkon rozhodnutí

úprava otázek z oblasti tzv. mezinárodní právní pomoci (doručování, dokazování)

EU vznikla s cílem vytvořit jednotný vnitřní trh, zajistit volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Vytvoření jednotného vnitřního trhu překročilo ekonomickou integraci a muselo dojít k doplnění integrace i v jiných oblastech. Toto vytvoření spočívá především v odstraňování administrativních a legislativních překážek mezi členskými státy. Díky pohybu osob a zboží v rámci jednotného trhu vznikají závazkové vztahy s mezinárodním prvkem.

Stěžejní okamžiky vývoje

1. Pařížská smlouva 1951 – Evropské společenství uhlí a oceli

2. Římská smlouva 1957 – Evropské hospodářské společenství

3. Římská smlouva 1957 – Evropské společenství pro atomovou energii

4. Slučovací smlouva 1965 – vzniká Evropské společenství, slučuje ESUO, EHS a EURATOM (smlouva o založení Evropského společenství, dále jen SES)

5. Jednotný evropský akt 1986

6. Maastrichtská smlouva 1992 – vniká Evropská unie

7. Amsterodamská smlouva 1997

8. Niceská smlouva 2001

9. Lisabonská smlouva 2007

Článek 220 (293) SES

Již v době zakládání Evropských společenství bylo jasné, že ekonomická integrace se projeví i v oblasti soukromoprávní. Pravomoci Společenství však nebyly koncipovány tak široce. Proto byl do Smlouvy o založení ES (dále jen SES) včleněn článek 220 (dnes 293), který umožnil členským státům upravit některou z otázek, které dnes řadíme do oblasti evropského justičního prostoru. Jediným možným pramenem úpravy však byla mezinárodní smlouva. Článek 220 (293) SES se dá považovat za prvotní stupeň vytváření evropského justičního prostoru. V roce 1968 podepsaly členské státy Úmluvu o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (Bruselskou úmluvu). V roce 1980 byla mezi členskými státy podepsána Úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv (Římská úmluva).