Otázky ke zkoušce

členové ustanovováni státním orgánem

nezávislost

V rámci ČR tato kriteria bezpochyby splňují civilní soudy, pokud řeší spory, trestní i správní soudy. Soudem je i Ústavní soud. Za soudy naopak nelze považovat správní orgány (nesplňují podmínku nezávislosti a navíc se počítá s přezkoumatelnosí jejich rozhodnutí ve správním soudnictví) a rozhodčí soudy (chybí požadavky obligatorní pravomoci, rozhodování sporů podle práva a vazba personálního obsazení na stát). Podle ESD jsou soudním orgánem i profesní komory, pokud rozhodují o právech a povinnostech svých členů.

Dotaz může vznést pouze soud, proti jehož rozhodnutí již nelze podat opravný prostředek podle vnitrostátního práva. ESD se kloní k tzv. konkrétní teorii, tzn. že je rozhodující, zda v konkrétním případě není přípustný opravný prostředek. Za opravný prostředek lze považovat takový opravný prostředek, který může strana kdykoli podat. V dosahu českého práva opravným prostředkem ve smyslu článku 68 zcela jistě není milost prezidenta republiky, ústavní stížnost, žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost, stížnost pro porušení zákona. Diskutabilní je dovolání. To je sice mimořádným opravným prostředkem, ale běžně používaným. Z výše uvedeného vyplývá, že pro účely článku 68 lze za soud tam uvedený vždy považovat Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud.

2) Na co se soud může ptát?

Podle článku 68 se může národní soud ESD dotázat na:

interpretaci některého ustanovení hlavy IV SES (v případě evropského justičního prostoru přichází v úvahu hlavně článek 65)

interpretaci kteréhokoli aktu vydaného orgány ES na základě hlavy IV SES

platnost kteréhokoli aktu vydaného orgány ES na základě hlavy IV SES

3) Za jakých okolností se má soud ptát?

Soud se na ESD obrátí v případě, že v řízení před ním vznikl reálný interpretační problém, jehož vyřešení považuje za nezbytné pro vydání rozhodnutí v daném případě. Otázka, kterou národní soud předkládá, nesmí být obecná či hypoteticky formulovaná, musí se týkat projednávané věci. Projednávaná věc musí souviset s ustanovením, jehož interpretace je požadována. Jinými slovy, v dané věci je skutečně nutné aplikovat komunitární normu. Nikdy se nelze tázat na soulad národního práva s právem ES.

4) Kdy ESD odmítne dotaz národního soudu?

ESD odmítne dotaz jako nepřípustný za těchto okolností:

národní soud nedodal všechny potřebné informace (ESD musí znát právní rámec, v němž má být výklad proveden – skutkový stav, příslušnou vnitrostátní úpravu)

položené otázky zjevně nemají souvislost s národním řízením

interpretační dotaz je formulován obecně (hypoteticky)

3. Fórum v řízení s mezinárodním prvkem před obecnými soudy