Zkouška

Výjimky ze základního pravidla

1. Z tohoto pravidla existují výjimky. Například tam, kde dochází ke spojení s jinými právními poměry, které jsou v danou chvíli dominantní (např. dědictví, manželské majetkové právo, atd.).

2. Typicky dědictví § 76 ZMPS: „Právní poměry dědické se řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti.“ Tato úprava se tedy použije, i pokud by se jednalo o věcná práva.

3. Majetkové vztahy mezi manžely § 49 ZMPS: „Majetkové poměry manželů se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany; jinak českým právním řádem.“

4. Přepravované věci (res in trasitu)

5. Jsou takové věci, které jsou předmětem přepravy z jednoho státu do jiného, jestliže tato přeprava již započala a ještě neskončila.

6. V průběhu přepravy může dojít ohledně přepravované věci k právní skutečnosti, jež je rozhodná pro vznik nebo zánik věcného práva k ní. Nejde o přepravovanou věc, jestliže skutečnost rozhodná pro přechod vlastnického práva na nabyvatele nastane před zahájením přepravy nebo až po jejím skončení.

7. Tomuto zvláštnímu stavu nevyhovuje HU místa polohy věci. Namísto polohy věci se doporučuje několik kolizních kritérií, např. právo státu vlajky lodi u věcí přepravovaných na moři, právo určené domicilem, atd. Nejvýznamnější je však místo určení věci (lex loci destinationis) a místo odeslání věci (lex loci expeditionis).

8. V ZMPS najdeme úpravu v § 70 odst. 3 a jako HU se použije místo odeslání věci. V případě lomené dopravy (např. železnice a pak lodí) se za místo odeslání považuje místo, odkud byla věc odeslána původně.

9. Jestliže se vznik a zánik věcných práv uskutečňuje nakládáním s cenným papírem, použije se právo místa polohy cenného papíru (lex situs chartae).

Prolomení věcného statutu statutem obligačním

1. Prolomení věcného statutu statutem obligačním se myslí přechod vlastnického práva na základě smlouvy, upraveno v § 70 odst. 2 ZMPS. I u věcných práv se objevují mimo účinků, které působí vůči třetím osobám, také účinky jen mezi stranami. Tyto se řídí právním řádem, kterým se řídí smlouva, která je základem pro vznik nebo zánik vlastnického práva.

13. Mezinárodní pravomoc (příslušnost)

• Přehled pramenů

• Nařízení Brusel I – přehled pravidel o příslušnosti a jejich vzájemné vztahy

• Prorogace – pojem, úprava v nařízení Brusel I

Mezinárodní pravomoc/příslušnost – soud, kterého státu bude mít příslušnost k projednání vztahu s mezinárodním prvkem

Přehled pramenů:

1. vnitrostátního původu – ZMPS, OSŘ

2. mezinárodního původu – dvoustranné a mnohostranné smlouvy

3. evropského původu - Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nově Nařízení 1215/2012) (Brusel I a Brusel I bis), dále např. Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení