Zkouška

Typy příslušnosti:

1. ZÁKLADNÍ

• základní pravidlo čl. 4 – příslušnost dána dle domicilu (bydliště) žalovaného, domicil FO čl. 62, a to odkazem na národní právo, dvě situace: osoba domicilovaná v místě sídla soudu, který má o věci rozhodovat – odkaz na právo státu místa soudu (odst. 1); osoba zde není domicilována – odkaz na právo členského státu, kde se předpokládá, že je osoba domicilována (odst. 2).

• domicil PO čl. 63, kde má osoba sídlo, ústředí nebo hlavní provozovnu (žalobce si může vybrat).

• základní pravidlo z pohledu personální vazby – čl. 5 a 6:

  1. osoba domicilovaná v členském státě může být žalována jen před soudy tohoto členského státu, s výjimkou výslovných ustanovení nařízení, která zakládají příslušnost pro soudy jiného členského státu (oddíl 2 až 7)

  2. pro osobu, která je domicilována v členském státě, nicméně nemá státní příslušnost tohoto členského státu, platí stejná pravidla jako pro státní příslušníky

  3. pro žalované osoby, které nejsou domicilovány v žádném členském státě, bude pro stanovení případné příslušnosti soudu členského státu EU využito národních pravidel. Výjimkou jsou případy prorogačních dohod (a to i prorogací ve věcech spotřebitelských a pracovních) a výlučné příslušnosti.

1. ALTERNATIVNÍ

Alternativa I (čl. 7) – lze si vybrat mezi základní a alternativou I.

• bydliště žalovného na území členského státu.

• příslušnost ve věcech smluv nebo nároků ze smlouvy (čl. 7 odst. 1), písmeno b) (smlouva o prodeji zboží a poskytování služeb) speciální k a).

• smlouva a nárok ze smlouvy – autonomní pojem

• smlouva - dobrovolně převzatý závazek jedné osoby vůči druhé,

• nárok ze smlouvy - čl. 12 nařízení Řím I.

• zpřesnění pojmů - judikatura ESD: nárok z porušení smlouvy včetně náhrady škody za nesplnění smluvní povinnosti, otázka existence či platnosti smlouvy, nároky z platné či neexistující smlouvy, jednostranný slib, smlouva, jejíž uzavření přikazuje zákon, smlouva o smlouvě budoucí, nároky vyplývající z práva společností, konosamenty, směnky, šeky, regres mezi dlužnky, nároky třetích stran ze smluv uzavřených v jejich prospěch, vztah mezi zástupcem a třetí osobou, vztah mezi dlužníkem a postupníkem.

• čl. 7 odst. 1b) - smlouva o prodeji zboží nebo smlouva o posyktování služeb.

• smlouva o prodeji zboží – autonomní výklad, základními znaky: směna zboží za peníze, závazek k převodu vlastnického práva

• zboží - především hmotné a movité věci, ale i software, není: peníze (pokud slouží jako platidlo), el. energie, práva, cenné papíry; předmětem smlouvy dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, jedná se o smlouvu o prodeji, i když kupující stanovil určité požadavky, ale neposkytl materiál pro výrobu (C-381/08 Car Trim GmbH vs. KeySafety Systems Srl)

• smlouva o posyktování služeb – autonomní výklad, jedna osoba za úplatu vykonává činnost ve prospěch jiné osoby (např. obchodní zástupce, distributor, právník, účetní, architekt, dopravce...), není: licenční smlouva, nájemní smlouva.

• místo dodání, poskytnutí služby, místo plnění – jejich prostřednictvím určována příslušnost pro spory ze smluv

• místo dodání zboží – kam zboží bylo nebo mělo být dodáno, v praxi následující situace: a) místo dodání určeno ve smlouvě a fakticky do tohoto místa dodáno (příslušnost ve prospěch soudu sjednaného a zároveň realizovaného místa dodání), b) místo dodání určeno ve smlouvě, fakticky ale dodáno jinam (rozpor mezi vůlí stran, dobrovolné převzetí zboží v jiném místě lze považovat za konkludentní souhlas – soud faktického místa dodání; pokud by kupující zboží nepřijal – soud místa určeného ve smlouvě), c) místo dodání určeno ve smlouvě, k faktickému dodání nedošlo (soud určený ve smlouvě), d) místo dodání ve smlouvě není určeno: faktické místo dodání – souhlasný projev vůle stran, příslušnost soudů tohoto místa; místo předání prvnímu dopravci za účelem zaslání kupujícímu – dvě varianty: přepravce sjednán kupujícím – místo předání zboží přepravci; přepravce je sjednán prodávajícím – v těchto situacích nelze alternativní pravidlo použít (nevyhovuje požadavku právní jistoty), v tomto případě se postupuje dle čl. 7 odst. 1a), e) místo dodání není určeno ve smlouvě, k faktickému dodání nedošlo – opět se použije čl. 7 odst. 1a)

• místo poskytnutí služby – místo, kde služby byly nebo měly být poskytnuty; alternativy stejné jako u míst dodání.

• čl. 7 odst. 1a) jiné smlouvy než smlouvy o prodeji zboží a poskytování služeb nebo se čl. 7 odst1b) nedá použít; závazek o nějž se jedná – povinnost, která tvoří základ řízení, místo plnění – ne autonomní koncept, základem určení dohoda stran o místu plnění (může být i součástí smlouvy o prodeji zboží nebo poskytnutí služeb, přednost před čl. 7 odst. 1b) x není dohoda stran – určení práva rozhodného pro daný vztah a podle toho určit místo plnění závazku, o nějž se jedná, příp. přímá úprava.

• čl. 7 odst. 2) deliktní nebo kvazideliktní odpovědnost – osobu členského státu lze žalovat také u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události, delikt a kvazidelikt autonomní výklad – závazek, který není založen smlouvou, subjekt nese odpovědnost, která je jiná než smluvní

• škodná událost – dvojí pojetí – místo události, která je příčinou vzniku škody a místo, kde vznikla škoda (výběr mezi potencionálními sudišti je na žalobci).

• škoda – finanční ztráta, fyzická újma, morální újma, je přímým důsledkem protiprávního jednání.

• náhrada škody, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, zdržovací žaloby, žaloby na odstranění závadného stavu.

• ochrana osobnosti: pomluva otištěná v novinách (C-68/93 Fiona Shevill, Ixora Trading Inc., Chequepoint SARL and Chequepoint International Ltd vs. Presse Alliance SA), místo protiprávního jednání – sídlo vydavatele – příslušnost projednat celý případ, místo vzniku škody – místo, kde byly noviny distribuovány a oběť je tam známá – jen škoda vzniklá v daném státě

• pomluva uveřejněná na internetu (C-509/09 eDate Advertising GmbH vs. X a C-161/10 Olivier Martinez a Robert Martinez vs. Société MGN Limited), místo protiprávního jednání – sídlo vydavatele, místo účinků – centrum zájmu poškozeného

• článek 7 odst. 1 a 2 nejčastěji používaná ustanovení nařízení Brusel I