Zkouška

Rozhodnutím dle čl. 2 písm. a) je i rozhodnutí o nákladech řízení, a to bez ohledu na to, zda bylo vydáno přímo soudem, nebo soudním úředníkem.

Druh soudu, který rozhodnutí vydal není určující (to vyplývá již z čl. 1 NBI). To co je rozhodující, je působnost nařízení. Musí se jednat o rozhodnutí ve věci občanské či obchodní.

Pro účely nařízení se musí jednat o rozhodnutí členského státu. Soud musí být vytvořen z vůle členského státu – NBI nedopadá na rozhodnutí soudů nečlenských států, rozhodčí nálezy, rozhodnutí církevních soudů, rozhodnutí mezinárodních tribunálů.

Rozhodnutím ve smyslu čl. 2 písm. a) je i rozhodnutí členského státu vydané proti žalovanému mimo EU, kde soud svou příslušnost založil na vnitrostátních pravidlech a je jím i rozhodnutí členského státu vydané v čistě vnitrostátním sporu.

Rozhodnutí nemusí být konečné čl. 2 písm. a) nevyžaduje, aby rozhodnutí bylo konečné či nezvratné – neomezuje se pouze na rozhodnutí, která s konečnou platností řeší spor. Dopadá i na rozhodnutí, která mohou být předmětem odvolání či jiného opravného prostředku. Nemusí být v právní moci musí být však vykonatelné – zjevné dle čl, 39. NBI v části o uznání a výkonu dopadá i na předběžně vykonatelná rozhodnutí.

Za rozhodnutí dle čl. 2 písm. a) lze považovat i předběžná nebo zajišťovací opatření vydaná soudem členského státu. Příslušnost k vydání předběžného opatření má primárně soud, který má dle NBI (dle čl. 4-26) příslušnost rozhodnout ve věci samé. Rozhodnutím pro účely NBI není takové předběžní opatření, které je vydáno bez vyrozumění strany, proti které směřuje, a které má být vykonáno bez předchozího doručení (předpokládá se totiž ochrana žalovaného v původním řízení je nutné aby se před vydáním rozhodnutí konalo řízení, kterého se účastnily nebo mohly účastnit obě strany). „Pro účely kapitoly III se „rozhodnutím“ rozumí předběžná nebo zajišťovací opatření nařízená soudem, který je podle tohoto nařízení příslušný rozhodovat ve věci samé. Tento pojem nezahrnuje předběžná nebo zajišťovací opatření, jež byla nařízena uvedeným soudem, aniž by byl žalovaný před volán k soudu, ledaže bylo rozhodnutí obsahující uvedené opatření před jeho výkonem doručeno žalovanému.“ Podle NBI nebude možné uznat a vykonat předběžné opatření, které vydal soud členského státu, jehož příslušnost k vydání tohoto opatření byla založena čl. 35 (o předběžné opatření dle tohoto článku bývá obvykle žádán soud, na jehož území se nachází majetek žalovaného, a opatření je zpravidla vykonáváno na území tohoto státu.

Pojem „rozhodnutí“ zahrnuje i:

1. Rozhodnutí vydaná v nepřítomnosti žalovaného. (v ČR např. rozsudek pro zmeškání) – 45/1b) NBI – specifický důvod pro odepření takového rozhodnutí.

2. Rozhodnutí, kterým soud odmítne žalobu jako věcně neopodstatněnou

3. Rozhodnutí, kterým soud odmítá svou příslušnost