Zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dle NBI tyto důvody mohou být zkoumány:
-
v rámci řízení o vydání rozhodnutí, že neexistuje žádný z důvodů pro odepření uznání (36/2)
-
pokud soud uznání rozhodnutí posuzuje jako předběžnou otázku v rámci jiného řízení (36/3)
-
v rámci posouzení návrhu na odepření uznání (45)
-
v rámci posouzení návrhu na odepření výkonu (46 a násl)
Společná charakteristika důvodů:
-
taxativní výčet
-
restriktivní výklad důvodů, protože představují výjimku ze zásady automatického uznání
-
soud ve státě výkonu nesmí rozhodnutí přezkoumávat ve věci samé (52)
-
při posuzování důvodů je soud ve státě výkonu vázám skutkovými a práv. zjištěními soudu, který rozhodnutí vydal
-
důvody jsou obligatorní – pokud některý z nich existuje – soud je povinen uznání, resp. výkon odepřít a nemá možnost uvážení
-
subsidiární aplikace národního práva nepřichází do úvahy (nařízení se musí použít bez ohledu na to, zda rozhodnutí bude nebo nebude uznáno)
důvody pro odepření uznání, resp. výkonu:
-
zjevný rozpor s veřejným pořádkem státu uznání
-
závažné vady řízení
-
neslučitelnost rozhodnutí
-
porušení některých pravidel o příslušnosti obsažených v NBI
-
zjevný rozpor s veřejným pořádkem státu uznání
-
Obsah veřejného pořádku (VP) je primárně dán národním právním řádem jednotlivých členských států. Ten obvykle vychází z obecné definice obsažené v právním předpise, která je konkretizována judikaturou národních soudů. Pro účely VP obsaženého v NBI nutno respektovat i meze vyplývající z judikatury Soudního dvora.
-
C-7/98 Dieter Krombach vs. André Bamberski – členské státy mají právo stanovit obsah VP pro účely NBI, limity tohoto pojmu jsou otázkou interpretace nařízení. Úkolem soudního dvora není definovat obsah VP, pouze určité meze, ve kterých se mají národní soudy při stanovení obsahu pohybovat.
-
Členské státy chápou VP obsažený v NBI jako tzv. mezinárodní VP (MVP) – jde o VP konkrétního státu, který se uplatňuje vůči věcem s mezinárodním prvkem. Dělení VP na vnitrostátní a mezinárodní vychází z restriktivního výkladu pojmu „VP“. Součástí MVP jsou pouze klíčové zásady a hodnoty od kterých se nelze odchýlit za žádných okolností.
-
Rozpor s VP jako důvod pro odepření – lze uplatnit pouze ve výjimečných případech. Rozpor s VP musí vyplývat ze samotného rozhodnutí a není možné za účelem zjišťování tohoto rozporu provádět rozsáhlejší dokazování. Národní soudy nezkoumají, zda samotné rozhodnutí je v rozporu s VP, ale zda se VP příčí účinky, které rozhodnutí vyvolá na území státu výkonu. Míra rozporu s VP musí dosahovat určité intenzity – musí dojít k nepřijatelnému stupni porušení základní zásady právního řádu státu uznání (C-7/98 Dieter Krombach vs. André Bamberski). Posouzení míry závažnosti bude záviset i na blízkosti vztahu dané situace k právnímu řádu státu uznání. Čím bližší vztah, tím větší pravděpodobnost dosažení kvalifikované míry rozporu s VP. Rozpor VP jako důvod lze použít až tehdy, nelze- li použít zvyšné důvody. Jednotlivé důvody pro odepření uznání se nepřekrývají. Důvod VP nelze v žádném případě použít pro přezkoumávaní příslušnosti soudu ve státě původu (45/3)
-
VP ve smyslu NBI zahrnuje:
-