Zkouška

1. v řízení mezi týmiž stranami

2. pro tentýž nárok

3. toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá.

• Rozhodnutí, které bylo vydáno dříve má přednost.

1. porušení některých pravidel o příslušnosti obsažených v NBI:

• čl. 45/1e) a čl. 45/2,3,4 NBI navazují na ustanovení o mezinárodní pravomoci na uznání a výkon cizího rozhodnutí. Jedná se o porušení pravidel v případe:

1. pojistných smluv v případě, že pojistník nebo pojištěný nebo oprávněná osoba nebo poškozený je žalovanou stranou (čl.10 – 16)

2. spotřebitelských smluv v případě, že spotřebitel je žalovanou stranou (čl. 17 – 19)

3. individuálních pracovních smluv v případě, že zaměstnanec je žalovanou stranou (čl. 20 – 23)

4. výlučné pravomoci (čl. 24)

• Tato ustanovení jsou v prvních třech případech projevem právní ochrany slabší smluvní strany kontraktačního procesu. V případě výlučné příslušnosti je její nerespektování uznávaným důvodem pro odepření uznání cizího rozhodnutí, které nevyžaduje další odůvodnění.

• Nemožnost přezkumu příslušnosti soudu členského státu původu. Čl. 48/1e) jsou dány nerespektováním mezinárodní pravomoci, nikoli příslušnosti. V souladu s čl. 45/3 nesmí být přezkoumávána příslušnost soudu státu původu rozhodnutí.

• Vázanost skutkovými zjištěními soudu původu. Dle čl. 45/2 NBI je při posuzování důvodů soud, u kterého byl návrh podán, vázán zjištěným skutkovým stavem, na kterém soud původu rozhodnutí založil svou příslušnost. Dožádaný soud státu uznání není oprávněn přezkoumávat tato faktická zjištění nebo nové okolnosti a důkazy. Strany měly možnost tyto skutkové okolnosti předložit v původním řízení před soudem státu původu. toto pravidlo potvrzuje i čl. 52

• Dožádaný soud je však vázán pouze skutkovými okolnostmi, na kterých soud členského státu založil svou příslušnost. Není však vázán právním hodnocením těchto skutkových okolností a právními závěry soudu státu původu.

• nesmí v případě pravidel pro určení příslušnosti uplatněno hledisko veřejného pořádku (45/3 věta druhá)

15. Nakládání s rozhodnutím cizího soudu – EET, EPR, DN

• Působnost nařízení, vzájemné vztahy, vztah k nařízení Brusel I a národním procesním úpravám

• Úprava nakládání s rozhodnutím v jiném členském státě dle těchto nařízení

Mezi členskými státy je problematika přesunu soudních rozhodnutí regulována řadou unijních předpisů, přičemž nařízení Brusel I je jen jedním z nich. Existuje soubor tří nařízení, které v části příslušnosti navazují na Brusel I.

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (Nařízení o evropském exekučním titulu)

2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Nařízení o evropském platebním rozkazu)

3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Nařízení o drobných nárocích)