vývojová psychologie - zkouška

Model stupňovitého vývoje

• Chápe jednotlivé etapy vývoje jako stupně a je zaměřen na studium jejich sledu, velikosti a tvaru.

• Každý stupeň se skládá ze dvou částí. V první fázi se vývojové změny uskuteční a v druhé fázi se tyto změny ustálí.

• Například po narození se dítě učí ovládat své tělo a poznávat smysly své životní prostředí. Celý rok trvá, než se naučí ovládat své tělo, než udělá první krok a řekne první slovo… Nakonec se domluví s dospělými a začíná si uvědomovat svou jedinečnost. Sebeuvědomováním začíná další stupeň vývoje.

Model spirálovitého vývoje

• Vychází z nepřetržitého opakování vývojových změn, ale vždy na nové, jiné úrovni.

Vývoj jako vrstvení

• Předpokládá překrývání starých znaků novými, přičemž staré znaky nemizí, ale přetvářejí se. John Locke řekl, že člověk přichází na svět jako „prázdný list papíru“ (tabula rasa) na který teprve zkušenost píše své záznamy. Vývoj člověka je určován jeho zkušenostmi. Nic s čím se jedinec v životě setká, nezapomene, je to jen překryto mladšími vrstvami a zatlačeno do podvědomí nebo nevědomí.

Vývoj jako výsledek vtiskování

• Zahrnuje široký model, který obsahuje koncepce fyziologické, psychoanalytické i koncepce zdůrazňující tlak sociálního a kulturního prostředí. Základ tohoto pojetí vývoje je genetický, pak přistupují organické a psychické faktory, které modifikují další vývoj. Na rozdíl od zděděných instinktů se při vtiskování aktivují určité soustavy reakcí nebo chování, které jsou pak velmi dlouho nebo trvale „vpečetěny“ do individua.

ZÁKONITOSTI VÝVOJOVÝCH ZMĚN

• Psychologická ontogeneze je možná za předpokladu, že existují mezi vývojovými pochody nutné vztahy, jež by byly formulovatelné v biopsychických zákonech. Dosavadní poznatky nám pomáhají určit některé základní pravidelnosti postihující dynamiku lidské ontogeneze. Především určité vývojové změny nastupují zpravidla ve stejných věkových intervalech, mají tedy zákonitý vztah ke chronologickému věku. U dětí lze vyvodit například závěr, že existují určité věkové etapy, kdy vzniká poměrně málo nových projevů a období, která jsou naopak bohatá na vývojové změny.

Zákon diferenciace a integrace

• Můžeme sledovat na všech vývojových změnách. Projevuje se v tom, že psychické i motorické aktivity mají v průběhu vývoje stále větší rádius (dosah působnosti), že se zařazují do širších společenských souvislostí a postupně se stávají složitější a ucelenější. V prvních třech letech vývoje dítěte je psychologická diferenciace zvláště rychlá. Integrace je základem zvnitřnění psychických procesů. Střídání diferenciace a integrace psychického i biologického vývoje slouží současně s rozvojem chování člověka k ohraničení jeho životních etap.