vývojová psychologie - zkouška

Intimita

• Projevuje se ochota vzdát se toho, o co jedinec nedávno tolik bojoval (vzdání se vlastní totožnosti). Je ochotný nechat ji splynout s totožností druhého člověka v intimitě odevzdání se druhému. Nebezpečí stádia je pocitizolace pro neschopnost navázat blízké partnerské vztahy.

Generativita

• Dospělost předpokládá zralost k plození i vedení příští generace. Jsou jedinci, kteří nemají děti ale přesto v sobě pocit generativy rozvíjejí tvořivou činností, zatímco jiní tu selhávají s pocitem stagnace a osobního ochuzení.

Integrita

• V pozdní dospělosti a stáří má člověk za úkol přijmout vlastní život. Taková integrita či moudrost je patrná u zralých lidí. Integrita je výsledkem celého dřívějšího života a jeho smysluplným dovršením. Nedostatek integrace se projevuje strachem zesmrti, pocitem zoufalství, snahou začít nový život.

1. Psychologické metody vývojové psychologie, longitudinální a příčný metodologický přístup

3 ÚROVNĚ METOD

1. Popis vývojových změn charakteristických pro určité vývojové stupně.

2. Odvození obecných zákonitostí, které se týkají vývoje základních psychických sktruktur a příčinných souvislostí v celém průběhu vývoje člověka.

3. Vytvoření jednotné teorie, která by dovolovala z poměrně malého počtu základních předpokladů odvolit co nejvíce faktů, tj. umožňovala by vysvětlení pozorovaného a předvídání dosud nepoznaného.

Vývojové změny v:

• dětství = pedopsychologie

• dospělosti = adultopsychologie

• stáří = gerontopsychlogie

Longitudinální (podélný) přístup

• Umožňuje přímé pozorování skutečně probíhajících vývojových změn u týchž jedinců odděleně

• Tento přístup rodičové využívali už hluboko v historii (18. století), kdy své záznamy zapisovali do deníků

• Pozoroval takto Darwin

• Mohou se využít také autobibliografické záznamy

• Aby mohly být výsledky pozorování využity, je třeba, aby bylo cíleně plánováno, aby vzorek jedinců byl velký a správně vybrán

• Při sledování dětí se zpravidla určí:

1. vzorek dětí narozených ve vymezené době, např. ve stanoveném roce

2. reprezentativnost vzorku, tzn., že je nutné stanovit i stejný sociometrický původ, vzdělání rodičů a další podmínky, které mohou vývoj ovlivňovat

3. doba sledování, která musí být dostatečně dlouhá, např. od narození až do konce dospívání

• Tato metoda však sama nedokáže odpovědět na všechny otázky vývoje psychiky, je časově náročná, je obtížné splnit vyrovnanost a stálost sledované skupiny, neboť sociální a kulturní podmínky se mohou měnit, při sledování větších souborů bývá nahrazována metodou příčnou

Transversální (příčný) přístup

• Používá se tehdy, kdy je cílem výzkumu stanovení norem vývoje v jednotlivých vývojových obdobích (v určených věkových stádiích jsou zkoumány různé reprezentativní skupiny dětí nebo jiných osob a výsledky jsou také seřazeny podle věku)

• Výhodou je, že v krátké době lze zjistit výkon osob různě starých a získat „normy“ rychleji než pouhým sledováním

• Př.: Získávání norem pro výkon dětí v inteligenčních testech

• Čím delší je časový úsek mezi zkoumanými dobami, tím více narůstá možnost, že naměřené hodnoty nebudou představovat vývojové změny, ale i proměny podmíněné spíše sociálně, kulturně, změnou výchovných postojů apod.