vývojová psychologie - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přítomnost otce u porodu
v česku se stali prvními realizátory porodu za přítomnosti otce znojemští porodníci (Slezák a Štimpl) v roce 1985
ukazuje se, že zapojení otce do procesu porodu vede k redukci strachu a úzkosti a tím i k lepšímu zvládání bolesti na straně rodičky
Vlivu otce se připisuje menší spotřeba léků proti bolestem
Otec poskytuje rodící ženě řadu služeb, které rodičky vděčně přijímají (masáže…)
Otcové, kteří nemohli být u porodu, popisují nepříjemné pocity úzkosti a bezmoci
Přítomnost otce u porodu přispívá k upevnění vztahu. Otcové popisují, že se cítili být manželkám mnohem blíž než předtím.
Ženy popisují pomoc ze strany otce jako uklidňující, posilující, jako pochopení a podporu
Perinatální období z hlediska matky (psychoprofylaktická příprava, Nikolajev, Odent…)
Období, kdy přichází dítě na svět, bývá označováno jako perinatální období. Na konci 20. století se začaly měnit názory na prenatální a postnatální péči. Většina z nich usiluje o to, aby umožnila ženě následovat pokynů jejího vlastního těla v milujícím a intimním prostředí.
Více než 90% žen v Rusku a 70% francouzských žen se dnes učí tzv. psychoprofylaktické přípravě, jejíž počátky zasahují do 40. let, kdy se začalo šířit hnutí za bezbolestné porody.
Profesor Nikolajev z Leningradu a řada dalších odborníků vypracovali metodu, jak překonávat porodní bolesti. Jejím základem bylo takové psychické ovlivnění ženy, aby porodnímu ději rozuměla, spolupracovala na něm, prožívala jej nikoli jako utrpení a bolest ale jako vlastní, odpovědnou, tvořivou a radostnou práci.
S touto metodou se prakticky seznámil i francouzský porodník L. Lamaze a uvedl ji do porodnice v Paříži. Pomáhal ženám, vyrovnat se s porodními bolestmi:
Zmírňuje strach z porodu prostřednictvím informací a pochopení
Učení se relaxacím a uvědomění si vlastního těla jako nápomoci při vyrovnávání se s bolestí
Učení rytmickému dýchání v průběhu kontrakcí, za účelem odpoutání pozornosti od bolesti
Dnes jsou tyto zásady zabudovány do celkové přípravy žen na porod a osvěta těhotných žen, prenatální prohlídky, těhotenský tělocvik, se stávají součástí většiny zdravotnických zařízení.
Snahu o přirozený porod projevil Michal Odent. Jeho vedoucí zásadou je co největší šetrnost vůči rodící ženě. Znamená to co nejméně medikace, ale naopak co nejvíce sympatizující péče. Žena se má během porodu cítit maximálně v bezpečí. Sama si vybírá polohu, ve které bude rodit. Někdy se provádí porod pod vodou
Velice známou odbornicí je Sheila Kitzingerová. Vychází z toho, že porod je velmi osobní prožitek a že by rodící matka měla být spíše aktivním účastníkem než pasivní pacientkou.
Je přesvědčena o tom, že úkoly, kterým dnes čelí služby určené matkám, mají poskytnout rodičům možnost skutečného výběru, ať jde o kompletně řízený porod či zcela přirozený a respektovat jejich přání týkající se rozhodnutí kde a jak se má jejich dítě narodit.