vývojová psychologie - zkouška

Sluch

• Ve 4. měsících dítě nejprve otáčí oči, zvedá hlavu a hledá zdroj akustického signálu

• V 7. měsících je schopen najít i vzdálenější zdroj zvuku

• Další rozvoj sluchové percepce pak souvisí s rozvojem řeči

Učení a paměť

• V kojeneckém období se vytvářejí krátké řetězce podmíněných reflexů

• Paměť je zastoupena prvým stupněm- rozpoznáváním

• Jednorázové dojmy nejsou do 7. měsíce dobře zapamatovány

• Od 10. měsíce jsou děti schopny se poučit, zapamatovat. Základem jsou praktické činnosti a zkušenosti

Vývoj řeči

• Základní činností nemluvněte jsou spánek, krmení, klid, vokalizace a experimentace. Čím více ubývá potřeby spánku, tím více začíná experimentace a užívání hlasových orgánů (křik, výskot, broukání)

• Dítě začíná naslouchat

• Díky křiku dává dítě najevo svou nespokojenost

• Ve 3. měsíci začíná dítě broukat- vydává dlouhé samohláskové zvuky, zejména ve chvílích spokojenosti

• Koncem 6. měsíce začíná dítě tvořit některé souhlásky (p, b, m), ty spojuje se samohláskami do slabik. Říkáme, že začíná žvatlat

• Mezi 6. – 9. měsícem potřebuje dítě zvýšené množství kontaktů, oslovování, opakování žvatlaných projevů, laskavé citové klima- pokud tomu tak není, pak aktivita kojence ve žvatlání upadá a je nepříznivě ovlivněn nástup slov i počátek slovních spojení ve věty

• Kolem 9. měsíce dítě začíná rozumět jednoduchým výzvám (udělej pá pá, paci paci), naučí se mnohým slovům rozumět- pasivní řeč. Dítě si prvně tvoří zásobu slov, než je začne aktivně používat

• V prvním roce dítě rozumí většině slov, ale aktivně používá 2-3 slova (máma, táta, bába)

Emoční vývoj

• Citový vývoj člověka se vyvýjí za spolupráce vyšší nervové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí

• Citový vývoj dítěte v prvním roce je rozdělen do 3 kategorií:

  • City organické

  • City obsahové

  • City osobního poměru k prostředí

• Jejich základem jsou city kladné a záporné, které se liší zdrojem podnětu, který je vyvolává

Organické pocity

• týkají se pokrmového a reflexního systému (hlad, žízeň), dýchání, termoregulace a dotykových dojmů, pocity jsou v přímé závislosti na tělesném stavu, dítě nasycené, bez organických nesnází dává najevo uspokojení rozšířením kůže v obličeji nebo pohledem a broukáním, nejvíce nelibosti se vyskytuje v prvních třech měsících, dítě je dává najevo křikem a rudnutím, po šestém měsíci toto ubývá

Obsahové pocity

• doprovázejí smyslové zážitky a týkají dětské aktivity, u kojenců se uplatňují především pocity, jako jsou údiv a strach, reakce na novotu, neobvyklý předmět (5. měsíc pohled do zrcadla - údiv)

Sociální reakce

• vytvoření předpokladů pro lidské sociální chování

1. Socializace kojence – sociální vývoj (dle Spitze)

• Sociální předpoklady vyplývají ze vzájemné interakce mezi dítětem a prostředím

• Sociální prostředí poskytuje dítěti prostřednictvím dospělých množství nejrůznějších podnětů, které se odrážejí v rozvoji motorických schopností, řečového chování a také ve vývoji sociálních vztahů

• René Spitz se ve svém výzkumu zaměřil na vývoj dětí, které vyrůstaly v ústavech a neměli možnost vytvořit si vztah k jedné osobě, matce. U těchto dětí zjistil přítomnost deprivačních poruch

• Podle výsledků Spitzova zkoumání dítě v prvním roce života projde třemi stádii: