vývojová psychologie - zkouška

Vývoj motoriky

• Rozvoj samostatnosti je podmíněn i vývojem motoriky

• Vývoj hrubé motoriky je patrný na první pohled. Mladší batolata se učí ovládat své tělo, učí se udržovat rovnováhu (chůze, vystupování, sestupování, nošení)

• Tím že se dítě pohybuje, orientuje se v prostředí a zkoumá všechno nové

• Zpočátku je chůze nejistá, kolem 1,5 roku je chůze jistější a dítě dovede i utíkat

• Dvouleté dítě je schopno zvládat nerovnosti terénu, překračuje práh, jde do schodů

• Kolem tří let zvládá jízdu na tříkolce

• Dítě se učí chytat míč, zpočátku po zemi se pohybující, později hozený

• Dítě dělá pokroky ve stavění kostek

• 15 měsíční dítě postaví na sebe dvě kostky

• Dvouleté dítě postaví už věž z několika kostek

• Tříleté dítě postaví i most a zvládne navlékání korálků na provázek

• Dítě umí vhodit drobné předměty do otvoru, používá každou ruku k odlišné činnosti, listuje v knize, počátky čmárání, sebeobsluha

• Vývoj motoriky znamená pro dítě získávání nových podnětů, což souvisí s vývojem poznávacích procesů

Vývoj poznávacích procesů

• základem poznávací činnosti dítěte je bezprostřední smyslový kontakt se skutečností, vnímání

• dítě upřednostňuje kontakt dotekový

• velký význam pro poznávání v druhém roce života má zrak a sluch

• vzniká smysl batolete pro rytmus

Vnímání

• je spjato s praktickými činnostmi, s rozvojem vnímání úzce souvisí zdokonalení orientace, schopnost rozlišovat tvary, barvy, velikost, tvrdost, zvuk, pach, později geometrické tvary, pozorování v zrcadle

Paměť- je v batolecím věku charakterizována několika významnými znaky:

• mimovolnost, neúmyslnost- zapamatování a vybavování bez vědomé aktivity

• citlivost paměti- děti si pamatují věci, které mají pozitivní či negativní náboj

• konkrétnost- vybavení si konkrétních zážitků, co samo prožilo

• zapamatování převládá mechanické, uchování v paměti je řízeno především subjektivně, vybavování se uskutečňuje reprodukcí nebo znovupoznáním

• paměť starších batolat není pouze krátkodobá- první vzpomínky v tomto období vývoje

Pozornost

• je ovlivněna aktuálním stavem

• u mladšího batolete má pozornost mimovolný charakter a je vyvolána bez záměru, úsilí

• u staršího batolete se prodlužuje délka soustředění v závislosti na činnosti. U zajímavé činnosti vydrží dítě asi 19 minut

Představivost

• rozvíjí se a uplatňuje nejčastěji ve hře

• obsahem představ je to, co dítě zažilo (vzpomínkové představy)

• ve druhém roce života se začínají vytvářet fantazijní představy

Myšlení a řeč

• vývoj myšlení a řeči je podmíněn vztahem dítěte k dospělým a ke svému okolí

• za projevy myšlení můžeme považovat náznaky účelného použití věcí (bota patří na nohu)- jde o předřečové myšlení

• podle Piageta je vývoj senzomotorické inteligence ukončen teprve ve 2. roce života, až potom začíná vývoj symbolického, předpojmového myšlení

• v praktické činnosti dítě přijde na to, že každá věc se nějak jmenuje, začíná pojmenovávat věci a jevy kolem sebe. Slova se pro něho postupem stávají symbolem věcí

• Slovní označení, které dítě vztahovalo pouze na určité předměty, např. maminka (jenom moje), hrníček (jenom můj) se rozšíří na další předměty, které mají společné znaky

• Dochází k rozvoji řeči. Mladší batole zná 20-30 slov. Do konce druhého roku naroste slovník na 300 slov a dítě začne tvořit jednoduché věty. Skladba vět je primitivní s gramatickými chybami, nesprávnou výslovností. Do třetího roku se slovní zásoba rozšíří na 1000 slov a dítě je schopno vést jednoduchý rozhovor s dospělým i s dítětem

• Důležitým ukazatelem rozvoje řeči a myšlení je schopnost chápat smysl jednoduchého obsahu pohádky nebo říkanky.

• První ptací období. Otázky typu „Co je to?“

• Koncem třetího roku začíná druhé ptací období. Nástup otázky „Proč?“, „Jak?“