vývojová psychologie - zkouška

1. Batolecí období: emocionální a sociální vývoj

Emocionální vývoj

• Významnou roli hraje přítomnost dospělého a jeho emocionálně sociální kontakt s ním

• City dítěte ve druhém roce života jsou krátkodobé, často velmi silné a vznětlivé

• Vedle kladných emocí lze u mladšího batolete zaznamenat negativní afektivní projevy, lítostivý nebo vzteklý pláč, vzdorovité reakce

• Mezi vývojově nejstarší citové kvality patří strach. V průběhu batolecího období se mění předmět strachu, to co strach vyvolává

• U mladšího batolete mohou být předmětem strachu intenzivní podněty (zvukové, pohybové)

• U staršího batolete můžeme pozorovat již naučený strach, kdy se dítě bojí předmětů a situací, které mu připomínají nepříjemné zážitky (bojí se člověka v bílém plášti)

• S rozvojem představivosti přibývá u dítěte strach z neskutečných nebezpečí, naproti tomu si neuvědomuje reálná nebezpečí

• Začíná se projevovat soucit ve vztahu k jiným dětem, také v citlivém zacházení s hračkami a zvířaty

• Radost provází příjemné zážitky dítěte

• U staršího batolete můžeme pozorovat veselost, něžnost, spokojenost, nespokojenost, stud, žárlivost, smutek

• Emocionálními projevy dítě odpovídá na sociální kontakty. Potřeba kontaktu je výrazná, její neuspokojování vede k psychické deprivaci.

• I krátké odloučení dítěte od matky může vyvolat prudké separační reakce, má tři fáze:

  • Fáze protestu- dítě křičí a volá na matku, na základě předchozí zkušenosti čeká, že přijde

  • Fáze zoufalství- dítě postupně ztrácí naději na přivolání matky, křičí méně a odvrací se od okolí, odmítá navázání kontaktu s druhými, odmítá i hračky

  • Fáze odpoutání od matky- dítě postupně potlačí své city a je schopno připoutat se k druhému, najde-li někoho, kdo mu mateřskou péči připomíná. Jinak ztrácí svůj vztah k lidem a připoutává se spíše na věci

• Jednotlivé fáze mohou trvat různě dlouho

• Úzkost vzbuzuje situace, kdy je dítě násilně od matky odebráno. Při hře se naopak děti samy vzdalují od matky.

Sociální vývoj

• Sociální cítění se vztahuje především na dospělé osoby, u staršího batolete se dostávají do popředí vztahy k vrstevníkům. Ty bývají dosti konfliktní, děti si hrají spíše vedle sebe než spolu. Hrát si spolu začínají spíše až na konci tohoto období

• Oblíbené hry jsou pohybové, rozvíjí se hra manipulační. Dítě ve hře používá předměty smysluplně tak, jakoby to odpozorovalo od dospělých (panenku vozí v kočárku, autem vozí písek)

• Hra je důležitou sociální činností, díky níž se dítě dostává do kontaktu nejen se svým okolím, ale získává nové poznatky také o sobě

• Začíná si formovat obraz o sobě a uvědomovat si své „já“

• První se objevuje vědomí „tělového já“- jako vědomí odlišnosti od vnějšího světa

• Později se vyvýjí vědomí „sociálního já“- vědomí jedinečnosti a identity

• Do té doby o sobě dítě mluvilo ve třetí osobě

• Proces sebeuvědomění úzce souvisí s procesem osamostatňování se

• Dítě zdůrazňuje sebe samo, snaží se prosazovat

• Dítě ještě není schopno odhadnout své možnosti a střetává se s neúspěchy

• Toto období označujeme jako období prvního vzdoru. Míra vzdorovitosti u dětí závisí na temperamentových zvláštnostech, na aktuálním tělesném a psychickém stavu a ovlivňuje ji také výchova

• V batolecím období má jasný a jednotný výchovný přístup velkou důležitost pro rozvoj osobnosti a budoucí komunikaci s okolím