UVGEO - zápisy

Studium literatury by mělo postupovat systematicky. Dělat si výpisky a především zaznamenávat si úplné bibliografické citace prostudovaných knih. I ty knihy, z nichž využijeme třeba jen jednu větu si musíme zapsat, protože ji budeme samozřejmě také citovat. Na tyto citace jsou už dnes počítačové programy, které shromažďování citací usnadňují, např. EndNote.

Když už o obecném tématu své práce dost víme, musíme si upřesnit cíl práce, který máme v zadání. V kontaktu s vedoucím práce stanovujeme hypotézy, tzn. k čemu chceme dojít a jak bude pravděpodobně vypadat očekávaný výsledek. Hypotéza je náš předpoklad, jak vypadají vztahy a souvislosti zkoumaných procesů a jevů, které chceme v naší práci ověřit. Hypotézy by měly být vždy stručné a jasné. Složitější neznamená zákonitě lepší a vědečtější. Naopak, největší objevy mají obvykle podobu jednoduchých tvrzení.

Ale pozor: dost rozšířené mínění, že když je něco příliš komplikované a nedá se jednoduše vyjádřit, tak to nelze považovat za příliš vědecké není vždy pravdivé. Platí to pro exaktní, většinou experimentální vědy. Geografická realita je však velmi komplexní a tím natolik složitá, že se obvykle nedá vyjádřit jednoduchými poučkami nebo vzorci. To však neznamená, že není vědecká, jen se pro ni nehodí výlučně exaktní kvantitativní postupy (viz pozitivizmus).

Ověřování hypotéz:

Hypotézy musí být otestovány, tzn. musí být vědecky dokázána jejich platnost,

anebo naopak musí být vědeckým postupem vyvráceny. Obojí je z vědeckého hlediska uspokojivý výsledek. Testování hypotézy v geografii probíhá obvykle na popisném základě srovnávání a analogií nebo kvantitativními postupy, tzn. měřením. Měření v sociální sféře znamená obvykle sociologický výzkum v terénu, který nám odpoví na otázku, co si na dané téma myslí reprezentativní vzorek obyvatel a jak bude na základě tohoto přesvědčení jednat. Terénní výzkum probíhá podle zásad běžných ve společenských vědách, zejména v sociologii.

Práce v terénu:

Mezi těmito postupy je nejčastější dotazování respondentů. Abychom mohli dospět k objektivnímu závěru, měl by být jejich počet reprezentativní,. Pokud je příliš malý, naše výsledky nebudou mít dostatečnou vypovídací hodnotu a budou nanejvýš průzkumnou sondou. I to se někdy při psaní diplomové práce dělá, protože provedení skutečně reprezentativního průzkumu je většinou nad síly jednotlivce. Proto je rozsáhlejší průzkum nahrazen výzkumnou sondou, která potvrdí, že student ovládá tento výzkumný nástroj, ale jeho výsledky budou vyžadovat ještě další ověření.

Shromážděný materiál – ať už výsledky průzkumu, měření, statistická data – musíme setřídit a analyzovat. Podrobný postup závisí na charakteru našich dat a na cílech práce. Nejlépe je konzultovat postup přímo s vedoucím diplomové práce, který se v této problematice vyzná.