UVGEO - zápisy

V licencovaných databázích je možné hledat plné texty podle autora, názvu, předmětových hesel (subject, topic) nebo i v plném textu příspěvků. Protože zde existuje rovněž možnost zaměřit dotaz na určitou část dokumentu, doporučil bych vám vyhledávání v abstraktech článků. To je vhodné proto, že v jednom odstavci shrnují abstrakty celý obsah práce.

CITOVÁNÍ A ODKAZOVÁNÍ NA LITERATURU

Citační etika

Psaní odborného textu vyžaduje uvedení odkazů na práce, ze kterých jsou používány informace. Pro citování existují v zásadě tři hlavní motivy. Tím nejdůležitějším je poskytnout dostatek údajů k tomu, aby byl kdokoliv schopen vyhledat a získat původní dokument, z něhož bylo čerpáno. Každý čtenář, mající zájem o danou problematiku, velmi ocení odkazy na další zdroje ze stejné oblasti. Odkazem na kvalitní bibliografii autor navíc ukazuje svou znalost tématu a dává svou vlastní práci do souvislosti s pracemi jiných autorů. Druhým motivem je proto prokázání odborné způsobilosti. Pokud budeme chápat právo jako minimum morálky, potom je posledním motivem dodržení Autorského zákona. V širším úhlu pohledu však také dodržení etiky vědecké práce.

Citování použitých zdrojů by zcela jednoznačně mělo patřit mezi základní pravidla vědecké práce. Citační etika říká, že kdykoliv ve své práci použijeme myšlenku někoho jiného, měli bychom ji ve své práci zřetelně označit a uvést její zdroj, ze kterého jsme čerpali, jméno autora popřípadě i další doplňující informace. Použití cizích myšlenek a jejich správné ocitování je pro vysokoškolské práce velmi žádoucí. Ve vědeckých textech není naopak potřeba citovat obecně známé informace. Ačkoliv tedy budete přejímat informaci o tom, že hlavním městem Íránu je Teherán, citovat nemusíte. Pokud už ale budete uvádět například národnostní složení obyvatel Teheránu, už byste měli uvádět zdroj této informace. K účelu citování slouží používání uvozovek dole před začátkem citace a uvozovek nahoře při jejím skončení. Pro snazší odlišení textu se při přímé citaci často používá také kurzíva.

Než se dostaneme ke způsobům jak citovat, zastavíme se na chvíli u Autorského zákona a plagiátorství. Tak jako v případě průmyslových výrobků existuje zákonná ochrana pro know-how firem, které uvedou na trh nový výrobek, tak podobná pravidla existují v ČR rovněž v oblasti duševního vlastnictví. Stanovuje je tzv. Autorský zákon (Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů). Tento zákon zajišťuje autorské právo k literárním, vědeckým a uměleckým dílům. Vztahuje se na díla, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora. Vedle uměleckých děl se tedy jedná také o díla vědecká. Autorské právo je dle zákona nepřenosné, platí po dobu celého autorova života a ještě 70 let po jeho smrti. Lze s ním obchodovat jen na základě licenčních smluv, jež spravuje Úřad průmyslového vlastnictví. Pro vědecká díla ze zákona jasně vyplývá, že jejich kopírování je možné jen pro vlastní potřebu (ke studiu, vlastní četbě), nikoliv pro obchodní účely.