Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




UVGEO - zápisy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (396.93 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Kompletní zápisy z přednášek předmětu Úvod do studia geografie, kterou vyučoval Siwek.

Nejobvyklejšími prohřešky proti citační etice jsou následující:

  • Autor neocituje zdroje, ze kterých čerpal. Buď proto, že se snaží zakrýt plagiátorství nebo na citace jen zapomněl.

  • Autor cituje díla, která ve své práci nepoužil. Tím se snaží vytvořit dojem, že bylo použito více informačních zdrojů.

  • Autor cituje svá vlastní díla, která nesouvisí s tématem. Touto tzv. autocitací (která je v případě tématické návaznosti oprávněná) se snaží propagovat vlastní texty.

  • Citace jsou nepřesné nebo neúplné. Tím se stává dílo, ze kterého bylo čerpáno obtížně dohledatelným

V zásadě se u nás v současné době využívají tři základní styly citování.

  • Prvním je tzv. Harvardský styl. V místě, kde citujete uvedete v tomto případě do hranatých závorek příjmení autora od něhož čerpáte a rok vydání tohoto zdroje. Volitelně můžete uvést číslo strany, kde jste na tento citát narazili. Např. tedy [Baar 2001, s.154]. Takto se cituje přímo do textu a dále můžete pokračovat v rozvíjení vlastní myšlenky.

  • Obvyklým způsobem je rovněž citování pomocí průběžných poznámek. V takovém případě za každým citovaným místem ve Vašem textu zapíšete číslici v horním indexu a v poznámce pod čarou uvedete jméno autora, název díla a stranu, kde se citovaná informace nachází. Např. tedy

  • Dalším možným stylem, byť v ČR málo využívaným, je citování pomocí číselných odkazů. V tomto případě musíme mít na konci práce číselně označen bibliografický seznam použité literatury. V místě citování díla uvedeme do kulaté či hranaté závorky číslo daného bibliografického záznamu z našeho seznamu. V případě, že to samé dílo citujeme vícekrát v našem textu, stále používáme to samé číslo jako u citace první. Např. tedy (16, s.154) nebo [16, s. 154]. V seznamu literatury bychom si tak vzadu mohli dohledat, jaká publikace se nachází pod číslem 16.

PŘÍKLAD:

  • 15. RUMPEL, P., SLACH, O., KOUTSKÝ, J. Měkké faktory regionálního rozvoje. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008.

  • 16. BAAR, V. Národy na prahu 21.století: emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Ostravská univerzita, 2001.

  • 17. MÁCHA, P. Indiáni a volební demokracie: Politické proměny indiánských obcí Mexika. Ostrava: Ostravská univerzita, 2004. ISBN 80-7042-643-8

Citace monografií, článků v časopise a elektronických zdrojů

Existuje mnoho způsobů jak citovat ve vědeckém textu použité zdroje informací. V ČR se nejvíce využívá technických norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Tyto normy vycházejí z mezinárodních norem ISO vypracovaných Mezinárodní organizací pro normy (International Standards Organization). Norma 690 platí na mezinárodní úrovni od roku 1987, v České republice pak od roku 1996. Specifikuje, co je nutné uvádět v bibliografických citacích a určuje pořadí zápisu u jednotlivých druhů dokumentů. Norma ČSN ISO 690-2 je českou verzí mezinárodní normy ISO 690-2, která platí od roku 1997, v České republice platí od roku 2000. Tato norma doplňuje prvně jmenovanou o způsob citování elektronických zdrojů. Obě normy stanovují pravidla citování nejen v seznamu použité literatury, ale rovněž pravidla pro odkazování v textu.

Témata, do kterých materiál patří