UVGEO - zápisy

Vyhledávání na internetu a v licencovaných databázích

Na základě informací z Portálu pro podporu informační gramotnosti, který byl zřízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vychází na světě denně okolo 1 milionu tištěných knih. Tištěné dokumenty však tvoří jen 0,003% veškerých dokumentů publikovaných ve světě. Drtivá většina z nich je tedy dostupná v elektronické podobě. Na internetu jsou stovky miliard stránek, jež obsahují informace velmi proměnlivé kvality.

Abyste se vyhnuli problémům s relevancí informací, doporučil bych vám používání databází, které obsahují vědecké články. Tyto databáze se dělí na volně dostupné a licencované. Články v nich obsažené pochází z prestižních odborných periodik s širokou redakční radou, které vám poskytnou mnohem kvalitnější zdroj informací, než jaké naleznete běžně v meta-vyhledávačích. Mezi kvalitní a volně dostupné databáze patří např. specializovaná sekce Google, tzv. Google scholar. Dalším velmi dobrým vyhledávačem vědecky relevantních textů je Scirus. Ten je dostupný ze stránek www.scirus.com.

Licencované databáze se oproti volně dostupným liší v tom, že jsou zpoplatněné. Stažení jednoho článku se obvykle pohybuje v rozmezí 10-30 Euro. Univerzity již dnes nabízí svým studentům bezplatný přístup do databází, jež zakoupily. Ne jinak je tomu na Ostravské univerzitě, která dnes umožňuje přístup do 27. licencovaných databází. Přehled databází zpřístupňovaných OU naleznete na stránkách http://knihovna.osu.cz/ v sekci licencované databáze. V každé z nich můžete najít potřebné zdoje informací, pro geografy bych obzvláště doporučil: Eifl Direct - Ebsco, Springer/Kluwer, Scopus a Willey/Blackwell. Dobrým zdrojem informací může být také Proquest 5000, který archivuje převážně novinové články všech významných světových vydavatelství. Pro rešerši tisku v oblasti mezinárodní politiky, bezpečnosti nebo například ekonomie je tak neocenitelným pomocníkem.

Výše zmíněné databáze pokrývají jen část spektra plných textů článků. Existují totiž také významné časopisy, které zde nejsou a je potřeba je vyhledávat ručně. Novinky se vám nalézt asi nepodaří, ty budou zpoplatněny v některé jiné databázi. Starší ročníky časopisů, jež nejsou zastoupeny v databázích zakoupených OU, ale můžete zkusit nalézt na webových stránkách knihovny Stanfordské univerzity na adrese: http://highwire.stanford.edu/. V době psaní této studijní opory zde bylo zdarma ke stažení téměř 2 miliony vědeckých článků.

Teď už byste tedy měli vědět kde hledat informace potřebné ke studiu, zbývá se ještě zaměřit na to jak hledat. Pro hledání ve volně dostupných databázích, v licencovaných databázích i v klasických meta-vyhledávačích, představuje zásadní význam zadání správného klíčového slova či slov. Snažte se vyhnout obecným slovům a termínům, které by se mohly užívat i v jiných oborech, popřípadě nemají jednoznačný význam. Používejte konkrétní popisná slova. Pokud se vám na váš dotaz vrátí příliš mnoho odkazů, a na předních místech nejsou odkazy odpovídající vaší potřebě, pak musíte buď změnit klíčová slova, nebo dotaz zpřesnit. Ke zpřesnění dotazů se často využívají tzv. Booleovské operátory. Jedná se o slova “AND“, “NOT“, “OR“. Ty se píší velkými tiskacími písmeny v uvozovkách a pojí jednotlivá klíčová slova. Vzhledem k tomu, že informace v celé řadě vědních oborů velmi rychle zastarávají, používá se často rovněž zpřesnění dotazu prostřednictvím letopočtu.