18. Ontogeneze a fylogeneze organovych soustav zivocichu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
obojživelníci – vakovité plíce s nepatrně zřasenou plicní stěnou,dýchání-polykáním vzduchu(chybí hrud.koš)
plazi – v plicích už záhyby a přepážky
savci – nejdokonalejší plíce
bohatě prokrvená houbovitá plicní tkáň je tvořena miliony alveolů
dýchání uskutečňuje hrudní koš (s vyvinutým mezižeberním svalstvem) a bránice
ptáci – trubicovité plíce, vcelku malé a málo roztažitelné, v jejich pokračování ale plicní vaky, ktr zasahují mezi útrobní orgány → pneumatizace (nadlehčování), vnitřní ochlazování, lepší využití dýchaného vzduchu, kterýž ptačími plícemi prochází dvakrát.
Plynový měchýř
kostnaté ryby
fce hydrostatického ústroje
vznik z hřbetní strany hltanu, nepárový, umístěn nad trávicí trubicí
neuplatňuje se při vlastním dýchání, ale umožňuje vznášet se ve vodě bez vynaložení svalové práce
Dýchací cesty – přivádějí vzduch do plic
vyvíjejí je se směrem obojživelníci → savci
počátkem nozdry, v hltanu křížení s trávicí trubicí, přes epiglotic vzduch do hrtanu a průdušnice, průdušky, plíce
zvukotvorné (hlasové) orgány – součástí dýchacích cest
žáby, někt. plazi a savci - v hrtanu
ptáci – na přechodu mezi průdušnicí a průduškami (bifurkace)
zvuky jsou vydávány rozechvíváním hlasových lan vydechovaným vzduchem
Fylogeneze NERVOVÉ soustavy
zajišťuje součinnost jednotlivých částí živočišného těla, ostatním orgánům je funkčně nadřazena
difuzní nervová soustava
nejjednodušší
tvořena vzájemně propojenými buňkami, které jsou nepravidelně rozptýleny po těle
její reakce na podněty z prostředí je všesměrná
polypi žahavců
ganglia
u většiny bezobratlých se nervové buňky shlukují
do provazců - ploštěnci, hlísti
do zauzlin – ganglií – měkkýši
největší nahromadění nervové tkáně v mozkovém gangliu u hlavonožců
gangliová žebříčkovitá
kroužkovci a členovci
na břišní straně 2 podélné nervové pruhy, tvořené v každém článku párem ganglií, která jsou vzájemně spojena nervovými spojkami
u členovců – splývání ganglií a jejich koncentrace v hlavové části těla
kruhovitá
ostnokožci
ze základního nervového prstence vybíhají paprsčité výběžky
trubicovitá
obratlovci – u všech v podstatě stejná stavba, liší se velikostí a členitostí částí mozku v závislosti na stupni dokonalosti vývoje
vznik během ontogeneze z ektodermu hřbetní části těla
část centrální (mozek a mícha)
část periferní (obvodové nervstvo)
mozek:
šedá hmota (nervové buňky) vně, bílá (nervová vlákna) uvnitř
1. prodloužená mícha (myenlencephalon)
pokračování páteřní míchy
jsou tu spojovací dráhy, centrum dýchání, oběhu tělních tekutin, aktivity a spánku
2. mozeček (metencephalon)
ústředí koordinace pohybů a polohy těla
poměrně největší u plazů, ptáků a savců – vykonávají složité a rychlé pohyby