18. Ontogeneze a fylogeneze organovych soustav zivocichu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3. střední mozek (mesencephalon)
u nižších obratlovců hlavním mozkovým centrem
u vyšších přepojovací centrum zrakových a sluchových podnětů (u ryb centrem vjemů postranní čáry, u ptáků centrem zraku)
4. mezimozek (diencephalon)
nadřazen vegetativním funkcím živočichů (regulace příjmu potravy, termoregulace, ovulace...)
z memimozku se vychlipují i buňky oční sítnice
spodní část propojena s hypofýzou, která kromě vlastní produkce hormonů řídí i činnost ostatních endokrinních žláz
5. koncový mozek (telencephalon)
u nižších centrem čichu, u vyšších hlavním mozkovým centrem
tvořen 2 hemisférami, které u plazů a vývojově vyšších obr. mají druhotnou kůru mozkovou – její plocha (kapacita) se zvětšuje vytvářením vrás a závitů (gyrifikace)
mícha (medulla spinalis):
nejstarší část nervového systému
po celé délce jednotná stavba – šedá hmota uvnitř, bílá vně – tvar motýla
odstupují z ní párové mozkomíšní nervy, jejichž hřbetní kořeny jsou dostředivé a břišní odstředivé (motorické)
Kromě NS se na řízení organismu podílí i soustava endokrinních žláz - hormony
Fylogeneze OPĚRNÉ a POHYBOVÉ soustavy živočichů
charakteristickou vlastností živočichů je pohyb. Účinnost pohybového svalstva je zabezpečena pouze tehdy, pokud je upnuto k vyztuženým částem těla.
Soustava opěrná (kostra = skelet):
bezobratlí
vnější kostra - houby
hlísti – hydroskelet
vápenná schránka – měkkýši
chitinový exoskelet – členovci
hlavonožci – chrupavčité pouzdro chránící mozek
obratlovci
kostra vnitřní
strunatci - chorda dorsalis = struna hřbetní, základ vnitřní kostry
chorda je postupně zatlačována chrupavčitou (kruhoústí, paryby), nebo kostěnou kostrou (obratlovci)
na osní kostře s přechodem na souš postupná diferenciace
u ryb – pouze oddíl trupový a ocasní
u savců – oddíl krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní
hrudní koš (zaručuje vysoce výkonnou výměnu plynů v plicích) se objevil poprvé u plazů
kostra lebky
část mozková – ochrana mozku a smyslových orgánů
u vyšších obratlovců spojena s páteří pohyblivě – to umožňuje dokonalejší využití smyslových orgánů
část obličejová
vznik přeměnou žaberních oblouků
fce při přijímání potravy
mimořádně vyvinuta u suchozemských strunatců (žaberní oblouky přestaly plnit funkci)
2 způsoby zakloubení lebky:
lebka monokondylní – zakloubení jedním týlním hrbolem (plazi, ptáci)
lebka bikondylní - zakloubení dvěma týlními hrboly (obojživelníci, savci)
vodní obratlovci – zdrojem pohybu ocasní svalstvo, ploutve (párové končetiny) slouží ke stabilizaci polohy těla
suchozemští obratlovci – končetiny, jejich stavbu odvozujeme od stavby párových ploutví lalokoploutvých ryb
svalstvo (muskulatura):
nezbytná součást pohybového ústrojí
žahavci
v ektodermálním epitelu první svalová vlákénka (myofibrily)