18. Ontogeneze a fylogeneze organovych soustav zivocichu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ploštěnci a hlísti
pod pokožkou několik vrstev hladké svaloviny – podkožní svalový vak
měkkýši
pohybová svalovina soustředěna do nohy
rozlišujeme natahovače a svěrače
kroužkovci
okružní a podélná hladká svalovina
svalové skupiny ovládající parapodia
členovci
výkonné pohybové svalstvo, upíná se zevnitř na chitinový krunýř
ryby
zdrojem pohybu vlnění ocasní části těla – mohutný boční sval dělený na krátké úseky – myomery
suchozemští obratlovci
vytvoření desítek samostatných svalů, které se upínají na příslušné části kostry
ptáci – letové svalstvo v prsní části trupu
savci
vyvinuta bránice – odděluje v tělní dutině prostor hrudní a břišní
ploché podkožní svaly (ježek, kůň)
mimické svaly (primáti, šelmy)
Fylogeneze smyslových orgánů založených na FOTORECEPTORECH a TERMORECEPTORY
čidla zraková:
zachycují světlo
stigma – světločivá skvrna
prvoci
faosomy – buňky roztroušené v kůži vnímající světlo/tmu
kroužkovci
Se stupněm vývojové dokonalosti dochází k zanořování sítnice.
ploché oči – medúzy
miskovité oči – ploštěnky
pohárovité oči – měkkýši
komorové oči – hlavonožci (oko má už schopnost zaostřování obrazu na sítnici)
složené oči – členovci
oči dokonale uzpůsobeny vnímání směru dopadajícího světla
složeno z oček omatidií (10-1000)
mozaikové vidění
komorové oko obratlovců
velmi dokonalé
+ části komorového oka, optická soustava, poruchy vidění!
u nižších se zaostřování provádí posunem čočky na sítnici, u vyšších akomodace – zaostřování změnou tvaru
barevné vidění – již na úrovni kostnatých ryb a obojživelníků, u řady plazů, většiny savců a všech ptačích druhů (zrak pro ně nejdůležitějším ze smyslů)
z ontogenetického hlediska smíšený orgán – rohovka a čočka z ektodermu, sítnice je vychlípenina mezimozku a ostatní části mezodermální původ
oči chráněny víčky
mžurka (třetí víčko, leží nejblíže rohovce a zatahuje se z vnitřního k vnějšímu koutku) – plazi, ptáci
termoreceptory:
Tělesná teplota se v průběhu dne mění velmi málo, kolísá v rozmezí 1°C (36,4 – 37,4ºC).
Řízení teploty:
nervově – prostřednictvím vegetativních nervů, které ovlivňují např. činnost kožních cév ( stahy cév omezují výdej tepla, roztažení → zvýšení ztráty), potních žláz, činnost kosterního svalstva a jater
hormonálně – vzruchy jdou do hypofýzy → ta ovlivňuje činnost štítné žlázy → hormon thyroxin a činnost nadledvin → hormon kortisol
Termoregulace může být také řízena vědomě z CNS → změna chování (vyhledání vhodnějšího prostředí, svalová práce,…)
Termoregulační centrum v hypotalamu může být nastaveno na vyšší teplotu, např. působením pyrogenů ( = bakteriální toxiny) => vzniká obranná hypertermie => zvýšení tělesné teploty nad 37,5ºC zabraňuje množení některých mikroorganismů ( nad 41°- poškození nervových buněk a může vést ke smrti, nad 38ºC - horečka )