Seminární práce priony

Nemoc šílených krav

Nemoc šílených krav neboli bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) patří stejně jako scrapie u ovcí do skupiny transmisivních (přenosných) spongiformních encefalopatii (TSE). Dnes není příliš aktuální, a to z důvodu, že poslední případ tohoto onemocnění byl v ČR zaznamenán v roce 2009. Ve zbytku Evropy je i dnes zaznamenán sporadický výskyt BSE. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění projevující se změnami v chování, poruchami koordinace pohybů a končí stejně jako u scrapie smrtím. Inkubační doba u infekcí TSE je obecně u všech vnímavých zvířat velmi dlouhá, avšak u skotu to může být až deset let. Vyvinula se po přechodu scrapie na hovězí dobytek. Epidemie se šířila jako následek změny v přípravě masokostní moučky. Ta se vyráběla z vnitřností ovcí, skotu, prasat a kuřat jako doplněk potravy s vysokým obsahem proteinů. Změna v přípravě masokostní moučky umožnila získat masokostní moučku s vyšším obsahem tuku, a tedy i s lepšími vyživovacími vlastnostmi. Umožnila ale také přežití prionů, které pocházely z ovcí postižených klusavkou nebo ze skotu, u něhož se vyvinulo sporadické prionové onemocnění. Proto byl vydán zákaz přidávat masokostní moučku do krmiv. Mezi klasické příznaky patří ztráta kondice a příznaky typickými pro narušení centrálního nervového systému. Počáteční příznaky onemocnění nebývají nápadné a pokud se na ně chovatel cíleně nesoustředí tak si jich ani pravděpodobně nevšimne. Jsou nimi lekavost, neklid, kopání, hrabání, napadání jiných zvířat, pocity strachu, předrážděnost až agresivita. Zvíře se samo separuje od zbytku stáda a odmítá vstup do stáje nebo do boxu. Pak nastupuje třes, poruchy koordinace pohybů a slabost zadních končetin. Nemocná zvířata ze stáda jsou typická zvýšenou pohybovou aktivitou, neustálým přebíháním a narážením do překážek. Můžeme také vypozorovat při pohybu nekontrolovatelné vyhazování končetinami na stranu, vysoké našlapování, nedostatečné ohýbání pánevních končetin a strnulý pohyb s občasným upadnutím. Ležící zvíře má problémy vrátit ze země zpět na nohy. S postupujícím vývojem onemocněním zůstává dlouhodobě ležet. Charakteristické pro TSE je také výrazné hubnutí a ztráta kondice při zachovalé chuti k příjmu krmiva. Dochází k mírnému zvýšení tělesné teploty nad třicet devět a půl stupně, co může souviset se sekundární infekcí ran. Občas se může vyskytnout zpomalení srdeční činnosti, což se označuje jako bradykardie. Všechno jsou to nespecifické klinické příznaky. Klasická symptomatická léčba je při tomto onemocnění zcela neúčinná. Nemocná zvířata během několika týdnů hynou kvůli vyhublosti za nervových příznaků a na celkovou vyčerpanost, nebo musí být utracena. Transmisivních spongiformní encefalopatie se objevuje i u jiných druhů zvířat.