Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Fluorofory v biomedicíně

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.47 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

triglyceridy, steroidy)

2. malé amfifilní a lipofilní organické fluorofory

ad 1. Důležitou skupinu membránových sond tvoří lipidové sondy, jejichž hloubku zanoření

do lipidových dvojvrstev lze měnit délkou různých řetězců připojených k fluoroforu (např.

různé antroyl mastné kyseliny nebo BODIPY mastné kyseliny). Pyrén připojený k lipidům

může být použit pro studium difúzních procesů v membránách na základě měření jeho

excimerové fluorescence. Rovněž připojením fluoresceinu nebo rhodaminu k dlouhým

acylovým řetězcům nebo k celým fosfolipidům lze získat vhodné membránové lipidové

sondy. Lze shrnout, že:

• Fluoroforem značícím mastné kyseliny může být např. nitrobenzoxadiazol (NBD),

BODIPY, pyrén nebo dansyl. Přirozeně se vyskytující polynenasycená mastná

kyselina cis-parinaric acid, jejíž dvojné vazby jsou konjugované, je fluorofor (max.

absorpce při 300 a 320 nm, Stokesův posuv kolem 100 nm) vhodný pro řadu měření

(peroxidace lipoproteinů, hodnocení antioxidantů, interakce mastná kyselina-protein,

fosfolipid-přenašeč, shlukování lipidů, …).

Fosfolipidy mohou být značeny řadou fluoroforů jak v oblasti polárních hlaviček

(dansyl, NBD, BODIPY, fluorescein, tetrametylrhodamin, Oregon blue, Oregon green,

Texas red a dalšími), tak zbytků mastných kyselin (DPH, NBD, pyrén, BODIPY).

Rovněž byly připraveny fluorescenční analogy sfingolipidů, steroidů, triglyceridů,

lipopolysacharidů.

Tabulka 2.4 Vlastnosti některých lipidových sond

(Podle: Handbook of Fluorescent Probes and Research Products.)

ad 2. Malé amfifilní a lipofilní organické fluorofory podávají informaci o charakteristikách

svého mikrookolí, jako je polarita, viskozita a uspořádání lipidů. Pro značení membrán se

nejčastěji používá nepolární sonda DPH (1,6-difenyl-1,3,5-hexatrien), která je ve vodě

prakticky nerozpustná, takže veškerá fluorescence pochází z nepolárního prostředí

biologických membrán kam se nekovalentně váže. Příklad jejího použití je popsán např.

v kap. 3.3. Připojením trimetylamoniové skupiny k molekule DPH byly získána fluorescenční

sonda TMA-DPH (1-(4-trimetylamoniumfenyl)-6-fenyl-1,3,5-hexatrien p-toluénsulfonát),

která je v membránách lokalizována v blízkosti rozhraní membrána-voda. Mezi membránové

fluorescenční sondy citlivé na prostředí patří např. 1,8-ANS (1-anilinonaftalén-8-sulfonová

kyselina), bis-ANS (4,4'-dianilino-1,1'-binaftyl-5,5'-disulfonová kyselina), 2,6-TNS (2-(ptoluidinyl)naftalén-6-sulfonová kyselina), prodan (6-propionyl-2-dimetylaminonaftalén),

laurdan (6-dodecanoyl-2-dimetylaminonaftalén) a další.

Obr. 2.3 Fluorescenční sondy difenylhexatrien (DPH) a jeho trimetylamoniový derivát (TMADPH); 1-anilinonaftalén-8-sulfonová kyselina (ANS) a 4,4'-dianilino-1,1'-binaftyl-5,5'-

disulfonová kyselina, dvojdraselná sůl (bis-ANS)

Tabulka 2.5 Některé membránové fluorescenční sondy

Témata, do kterých materiál patří