Obecná chemie - výpisky

- molekuly páry kondenzují a současně se vypařuje stejné množství molekul kapaliny

- se vzrůstající teplotou roste tlak páry -> tlak páry dosáhne vnějšího tlaku = teplota varu

- během varu se teplota nemění – všechna energie se spotřebovává na překonání mezimolekulových sil

-> umožní přecházení z kapalné fáze do fáze plynné

- Augustova rovnice – empirická (získána na základě experimentu) – teplotní závislost tlaku páry

log pr = -A/T +B pr – relativní tlak (absolutní tlak:standardnímu tlaku)

A, B – specifické konstanty pro danou látku

- v horách se voda vaří při nižší teplotě (nižší tlak), tlakový hrnec - voda v kapalném stavu při vyšších teplotách

- viskozita kapalin

- kapalina protékající trubicí – nejrychleji proudí částice uprostřed, u stěn proudí nejpomaleji

- rychlejší vrstvy zrychlují pomalejší; pomalejší zpomalují rychlejší

- vzájemné ovlivnění jednotlivých proudících vrstev = vnitřní tření v kapalině = viskozita kapaliny

F = η . S* (dv/du) F – síla – musí překonat vnitřní tření vrstviček; S* = styčná plocha

η – koeficient viskozity (konstanta úměrnosti) – pro danou kapalinu

- závisí na teplotě, s rostoucí T klesá

dv – o kolik se liší rychlost vrstev; du – vzdálenost vrstev

- měření – kapilární viskozimetr – měříme čas, který byl třeba k protečení kapaliny od 1 rysky ke 2.

η = C . ς . t C – konstanta viskozimetru – zjišťuje se přes kapalinu se známým η (voda)

C0 = η0 / (ς0 . t0)

- využití – zda je olej dobře viskózní i při nízkých teplotách; určení Mr polymerů v příslušném rozpouštědle

- povrchové napětí kapalin

- na molekuly uvnitř kapaliny působí přitažlivé síly okolních molekul ze všech stran stejně – vyruší

- u povrchu – převažují síly působící dovnitř kapaliny nad silami mezi kapalinou a plynou fází

-> molekuly z povrchu vtahovány do kapaliny -> povrch jeví snahu nabýt co nejmenší hodnoty -> koule

- povrchové napětí – síla působící v povrchu kapaliny vztažená na jednotku délky γ = F/l

7. REAKČNÍ KINETIKA

- zabývá rychlostí termodynamicky uskutečnitelných dějů, faktory ovlivňující rychlost, reakčními mechanismy

- reakční rychlost – časový úbytek koncentrace reaktantů (příbytek koncentrace produktů)

- rychlost reakce je přímo úměrná součinu okamžitých koncentrací výchozích látek

- okamžitá reakční rychlost: v=-d[A]/ dt [A] – relativní molární koncentrace

př.: 3H2 + N2 -> 2NH3 v = -1/a . d[A]/ dt = -1/b . d[B]/ dt = +1/c . d[C]/ dt

- rychlostní rovnice – v = k . [A]α . [B]β k – rychlostní konstanta (jednotka čas-1)

α (β) – reakční řád vůči reaktantu A (B) – obecně se neshodují se stech.k.

α +β – celkový reakční řád

- reakční řád – exponent, na který je umocněna relativní koncentrace

- molekularita = počet částic, které se musí srazit pro elementární reakční přeměnu; pro reakce v homogenní fázi