Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Hlavním hrdinou je novgorodský kníže Igor, který se se svým bratrem a malým vojskem vypraví do poloveckých stepí. Zde dochází
k soubojům mezi Polovci a kníže Igor je zajat. Vítězové začínají plenit a drancovat kyjevské knížectví, avšak Igorovi se nakonec zdaří útěk a
vrací se zpět do Novgorodu.
Tato skladba je tak trochu opředena tajemstvím a občas se objevují dohady o pravosti textu. Epos byl totiž nalezen až na konci
18. století a ten shořel při požáru Moskvy roku 1812, aniž by byl vědecky prozkoumán (opis pocházel ze 16. století).
TRISTAN A IZOLDA (12. – 13. stol.) – středověká epická skladba, jež vyrostla z keltských pověstí a z Francie se postupně rozšířila do
dalších zemí Evropy. Tento příběh se stal nejoblíbenější milostnou láskou středověku, je zpracován i prozaicky.
Tento příběh obrovské lásky mezi hlavními hrdiny končí nakonec za dramatických okolností smrtí obou. Tristan dobyl pro svého strýce,
krále Marka, zlatovlasou Izoldu (bylo nutno bojovat například s drakem a překonat i další peripetie). Během plavby na moři vypijí omylem
Tristan s Izoldou čarovný nápoj a vzplanou k sobě vášnivou láskou. Nepřátelé Tristana obviní mladíka z cizoložství, milenci jsou odsouzeni
k smrti, ale podaří se jim zázračně zachránit. Epos poté pokračuje dalšími dobrodružnými příhodami až ke svému tragickému konci.
„kulatý stůl“ krále Artuše
Tristan a Izolda náleží do velkého cyklu bretonských románů, jež čerpají svou látku z keltských pověstí a soustřeďují se kolem
postavy bájného bretonského krále Artuš (5. – 6. stol.). Artuš je dvořan, okolo jehož „kulatého stolu“ zasedá družina rytířů (proto také
rytíři kulatého stolu), kteří odcházejí do světa za různými dobrodružstvími. Mnoho pověstí tohoto cyklu je propojeno věčným hledáním
zázračného sv. Grálu (miska s Kristovou krví), který střeží rytíři na hoře Montsalvage.
Do cyklu těchto artušových románů patří kromě již zmíněných také starofrancouzský veršovaný román Parceval (asi 1180), který je
ale znám z přibližně stejného období i z německé starvěké literatury. Parceval (též Parcifal) je jedním z proslulých hrdinů artušovského stolu –
vedle něho je třeba jmenovat další bájné rytíře, jakými jsou například Lancelot či Lohengrin. Z bretonských románů pochází i proslulý čaroděj
Merlin, čarodějnice Morgana či meč Excalibur.
Je třeba si uvědovit, že pověsti o králi Artušovi byly často zpracovávány nejen ve Francii a Anglii, ale také v Německu, proto je známe
v tolika mutacích. Pověsti se inspirovaly ke vzniku hudebních dramat německého skladatele Richarda Wagnera, do jehož hudby se lze
zaposlouchat i v americké filmové adaptaci o králi Artušovi Excalibur.
Středověké písemnictví ale nakonec věnovalo největší pozornost antickému hrdinovi Alexandru Makedonskému (Velikému).