Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

LITERATURA STŘEDOVĚKU V EVROPĚ

historické souvislosti

• Pojem středověk je užíván pro období od 5. století (tedy rozpadu západořímské říše roku 476) do konce století 15., tedy do plného

rozkvětu renesanční epochy, která již nastartovala novověk.

• Z hlediska uměnovědného se jedná o období byzantské, předrománské, románské, gotické
• Celému středověkému světu vládne křesťanství, jež bylo již roku 313 (za vlády Konstantina Velikého) přijato za státní

náboženství. Křesťanství se ve středověkém feudálním období stalo jedinou uznávanou ideologií v Evropě.

• Brzy poté, co se křesťanská teologie stala státně uznaným náboženstvím, se vytvořily dvě oblasti křesťanského světa – východní

(byzantská) s dominujícími vlivy pozdní řecké vzdělanosti a západní, kde převažoval vliv vzdělanosti latinské.

• Již ve 4. století byla zformulována hlavní křesťanská dogmata, což jsou základní a všeobecně závazné pravdy stvrzující obsah

křesťanské víry. I když byla dogmata formulována lidmi (zejména na koncilech), vztahovala se k nim božská autorita. Zde je
nutno připomenout, že jediným správným měřítkem smyslu života ve středověku je vztah člověka k Bohu.

• Právě středověk dal vzniknout rozdělení společnosti na tzv. trojí lid – duchovní, pány a poddané (toto členění má být neměnné

a je třeba ho respektovat).

• Z hlediska filozofického vládla středověku scholastika (neboli školní nauka) – toto učení vykládalo a obhajovalo filozofickými

prostředky církevní dogmata a křesťanskou věrouku (jakpak by ne, když filozofie tohoto období byla plodem vyučování a
výchovy duchovenstva v klášterních školách). Důležité místo bylo ve scholastice věnováno sporu o univerzitě, tedy sporu o
povahu obecných pojmů. Ostře se v této souvislosti vyhranily dva směry – nominalisté tvrdí, že obecné pojmy se ve skutečnosti
nevyskytují, jsou jen pouhými jmény a že skutečné jsou jednotliviny, oproti tomu realisté přiznávají obecnému vyšší skutečnost
než jednotlivému (obecné ideje mají ve srovnání s jednotlivými přednost). Nenechme se zmást pojmem realisté, ve smyslu
scholastiky byl realismus téměř přesně to, co bychom dnes označili jako idealismus.

• Největší osobnosti scholastické filozofie – Albert Veliký (1206 – 1280), Tomáš Akvinský (1225 – 1274).

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

v letech 1000 – 1250 (zrod na územích bývalé římské říše, gotika vrcholná – 13. – 14. století (u nás tzv. gotika
v různých zemích různý časový interval). lucemburská
architektura gotika pozdní – 15. století, v Itálii v té době již renesance
charakteristické rysy – působí těžkopádně, masivně. Prostor (u nás tzv. gotika vladislavská)
je zakončen hlavně klenbou valenou nebo křížovou. Okna architektura
malá, obloukovitá, případně i kulatá (tzv. rozety). charakteristické rysy – vícelodní půdorys, příčná loď
Druhy staveb – hradby, falce, ale především kláštery a kostely (transept), lomený oblouk, žebrová klenba, opěrný systém
(tzv. sakrální architektura) – dominuje bazilika nad a celková vertikalita, bohaté zdobení, členitost. Okna mají
rotundou. tzv. kružbu, výplň tvoří malé skleněné tabulky (vitráže).
památky – chrám v Cluny (Francie), Pisa, bazilika sv. Marka Nadále okna kulatá (rozety).
v Benátkách (Itálie), katedrála Canterbury (Anglie) druhy staveb – dominuje katedrála, dále hrad, měšťanský
sochařství - románská plastika byla přísně vázána na dům nebo radnice, mosty a hrázděná lidová architektura.
architekturu, převládala jednoznačně náboženská tematika. památky – opatský klášter v Saint Denisu u Paříže (první
figurální plastika – postavy bez výrazu v obličeji, strnulost v gotická stavba), katedrály ve Francii: Notre Dame v Paříži,
pohybu těla, schematismus, teprve později oživení. katedrály v Chartres, Amiens, Remeši, Itálie – Benátky,
památky – sochař Gislebert (výzdoba mnoha kostelů Milánský dóm, Anglie – katedrála v Lincolnu,
ve Francii). Westminsterský chrám v Londýně, střední Evropa - katedrála
malířství – převažují fresky a knižní malba – schematičnost v Kolíně nad Rýnem, Štěpánský dóm ve Vídni
jako v plastice. sochařství – Gotické sochařství je většinou vázáno na
hudební kultura architekturu, ale již také volná plastika. I když ještě jistá
Rozvíjí se gregoriánské chorál, objevují se světské písně, strnulost, evidentní posun k realistickému výrazu. Snaha o
z literatury budeme znát trubadúrskou a truvérskou lyriku. postižení duševního stavu. Jednoznačně dominují náboženské
Poznámka – románskému umění předcházely motivy (madony a piety).
doba karolinská (dle Karla Velikého), 9. století malířství – stejně jako v plastice snaha o postižení reality,
a doba otonská (dle Oty Velikého), 10. století. i když se umělec nadále přizpůsoboval určitým schématům
U nás na Moravě umění Velké Moravy. středověku.
druhy maleb – fresky, malba desková, malba knižní – tvůrci