Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
V souvislosti s Kyjevskými listy se vynořuje jméno jednoho ze žáků Konstantina a Metoděje, kněze a arcibiskupa Gorazda. Právě
jeho si Metoděj vyhlédl jako svého nástupce, avšak Gorazd byl po Metodějově úmrtí zajat, čímž veškeré další zprávy o něm umlkají. Právě
Gorazd je spojován nejen s překladem liturgických textů dochovaných v Kyjevských listech, ale rovněž s autorstvím Života sv. Metoděje.
Život Konstantinův a Život Metodějův (dříve rovněž Moravskopanonské legendy)
Tato dvě díla jsou řazena k vrcholům tehdejší literární činnosti, a to nejen jazykově, ale i obsahově. Obě památky jsou určeny
vzdělanému duchovenstvu a jsou pojaty jako obrana díla obou věrozvěstů. Nejedná se tedy o legendy v tom pravém slova smyslu, tedy
které jsou prosyceny fantastickými a nepravděpodobnými prvky, a tak se i upustilo od dřívějšího pojmenování.
faktografická správnost Židů Oba Životy věrozvěstů lze do jisté míry považovat za zdroj historických údajů, ale číselné údaje je třeba brát s velkou rezervou. Jedná
se například o užívání posvátného čísla 7. Stačí namátkou – Konstantin je poslední ze 7 dětí, po jeho narození rodiče 2x7 let nesouložili, sám
zemřel ve věku 42 let (což je 6x7), papež choval jeho tělo 7 dní v rakvi.
Život sv. Konstantina – za autora je považován básník a spisovatel sv. Kliment Ochridský, blízký Konstantinův spolupracovník a krajan.
Podle všeho vznikl text na půdě Velkomoravské říše (v letech 873 – 879) a snad i za přispění samotného Metoděje. V každém případě se ale
jedná o vůbec nejrozsáhlejší prozaické dílo velkomoravského období.
Život sv. Metoděje – pravděpodobným autorem kratšího ze dvou Životů je již jednou zmiňovaný Gorazd. Text vznikl asi těsně po Metodějově
smrti a patří k vrcholným výtvorům staroslověnské literatury.
další osudy slovanských kněží Přibližně dvě stě moravských kněží a mnichů bylo za
třeskuté zimy roku 886 v okovech vyvedeno ze země, další
byli uvězněni. Je nutno podotknout, že byla nejprve všem
dána možnost přestoupit na latinskou liturgii. Většina
slovanských kněží odešla do Bulharska či Chorvatska,
několik jich našlo útočiště v Čechách. Tím vyvoleným
místem se staly husté a neproniknutelné hvozdy na
Sázavsku. Právě zde byl roku 1032 založen skupinou
poustevníků slovanský klášter, jehož opatem se stal později
kanonizovaný sv. Prokop. Slovanští mniši byli ze
sázavského kláštera definitivně vypuzeni roku 1097.
Slovanská liturgie ožila v našich dějinách ještě jednou, a to
přičiněním císaře Karla IV. Ten roku 1347 založil v Praze
Emauzský klášter, kde byli slovanští benediktýni.
Cyril a Metoděj aneb Státní svátky pro studenty nezajímavé Cyril a Metoděj, moravští a zemští patronové, byli roku 1981 vyhlášeni za patrony Evropy. Je to důkaz, že patří mezi největší misionáře
křesťanstva, jejichž činnost přímo či nepřímo zasáhla celou východní Evropu. V kalendáři připadá svátek věrozvěstů na 5. července, a protože
je to doba prázdnin, stává se pro studenty tento státní svátek celkem nezajímavým. I přesto by si mohli zapamatovat, že Cyril je ve výtvarném
umění zobrazován s knihou Písma svatého, které přeložil, ale také s andělem a s obrácenými pohany u svých nohou. Metodějovým atributem
je deska s obrazem Posledního soudu a berla v podobě písmene T či ukončená dvojitým křížem.