Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
slova, vypravování oživuje přímou řečí, plynulý tok je zpestřován bezstarostným odbočením od hlavního děje, aby byla uvedena
vtipná anekdota či nějaká úvaha.
• Z formálního hlediska se sice jedná o prózu, ale typickým znakem Kosmova díla je rytmické uspořádání slov a vět a užívání rýmů
(v souvislosti s kronikou by tedy bylo přesnější označení rýmovaná próza). A konečně je třeba říci, že text je často prokládán
verši (většinou se jedná o hexametry).
pokračovatelé Kosmovi Je celkem přirozené, že tak výrazné literární dílo vybudilo zájem o historiografii a záhy se objevili další kronikáři (v literatuře se pro ně
vžilo označení „pokračovatelé“ Kosmovi).
KANOVNÍK VYŠEHRADSKÝ – i dnes pro nás celkem neznámá osobnost, která zaznamenala události let 1126 – 1142. Z hlediska
uměleckého se tento autor zdaleka nevyrovnal Kosmovi.
MNICH SÁZAVSKÝ –tento autor se soustředil na slovanskou liturgii, která byla v Kosmově kronice opomentuta. Je to vlastně jakési její
doplnění.
VINCENTIUS – kanovník svatovítské kapituly, jenž ve svém díle zachytil události z let 1158 – 1167. Po stránce umělecké se asi nejvíce
přiblížil Kosmovi.
Petr ŽITAVSKÝ (zemřel asi 1339) a ZBRASLAVSKÁ KRONIKA
Po Kosmovi je Zbraslavská kronika opata Petra Žitavského jednoznačně nejzdařilejším dílem naší středověké histografie. Tato latinská
kronika byla zprvu koncipována jako kronika vlády Václava II., ale později byla rozšířena a dovedena až do roku 1338. Kromě přínosu
faktografického je tato kronika zajímavá tím, že autor klade důraz na morální hodnocení zachycených událostí.
dramatická tvorba v plenkách
To, jak se hospodářsky, politicky i kulturně vzmáhala moc církve, mělo vliv i na charakter liturgických slavností (officia).
Právě z takovéhoto officia spojeného s velikonočními svátky se vyvinulo „primitivní“ náboženské drama. Jeden takový obřad byl
zapsán na přelomu 12. a 13. století v breviáři kláštera u sv. Jiří na Hradčanech (tzv. Svatojiřské oficium). Toto oficium zachycuje
ve třech scénách cestu tří Marií ke hrobu Kristovu, aby nabalzamovaly Kristovo tělo vonnými mastmi. Následuje Kristovo
zmrtvýchvstání a jeho zjevení v podobě zahradníka. V pozdějším vývoji se k těmto scénám přidávaly ještě další výjevy, a tak
vznikaly skutečné hry.
Počátky česky psané literatury
Pokud budeme hovořit o počátcích česky psané literatury, je třeba si uvědomit, že čeština byla v období 11. a 12. století
jazykem převážně lidových vrstev a že muselo zákonitě nějakou dobu trvat, než se dostala v souvislejší podobě do jakýchkoliv textů.
Teprve konec 13. století a zejména století 14. vymanilo češtinu z pořadové role vůči latině a náš jazyk se stal plnohodnotným literárním
jazykem.
skromné začátky
První písemné projevy češtiny pocházejí již z 11. a 12. století, ale jedná se jen a