Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

základní informace o Dalimilově kronice

•

Dílo je vyloženě textem politickým, protože je výrazem podpory češství proti cizozemcům (obava z rostoucího přílivu cizinců se
prolíná celou kroniku), navíc kronika je odrazem smýšlení vlastenecké šlechty.

•

Kronika začíná biblickou potopou světa (ne příchodem praotce Čecha, jak se často v literatuře objevuje) a končí počátkem vlády
Jana Lucemburského (roku 1314).

•

Dalimilova kronika je psána bezrozměrným veršem, kterých je zhruba 4600. Z hlediska jazykového je dílo psáno tzv. nízkým stylem,
blízkým i širšímu publiku.

•

Z hlediska faktografického nedosahuje Dalimilova kronika kvalit kroniky Kosmovy.

•

Odpor k cizákům se projevuje například v pověsti o knížeti Oldřichovi a Boženě: „Raději sě chci s českú sedlkú snieti, než ciesařovnu
německú ženú mieti. Vřeť každému srdce po jazyku svému, a proto Němkyně nebude přieti lidu mému.“ Na jiném místě kroniky zase
můžeme číst: „Spieše oráč dobrým knězem bude, než taký Němec věrně s Čechy zbude.“

Z duchovní tvorby počátku 14. století zasluhují zvláštní pozornost následující díla:

Apokryf o Jidášovi (okolo 1306) – příběh Jidáše, který je jako novorozeně vhozen do moře v košíku, protože jeho matka měla sen, že se
její syn stane zhoubou lidského rodu. Po dramatických životních osudech uprchne Jidáš do Jeruzaléma, kde je přijat Kristem mezi apoštoly,
aby ho nakonec za 30 stříbrných zradil.Sám se z výčitek svědomí oběsí na olši.
Spor duše s tělem (okolo 1320) – jedná se o vůbec první české zpracování této oblíbené látky. Spor přibližuje hádku těla a duše o to, kdo
z nich je odpovědný za hříchy, které tělo za života napáchalo a pro něž je duše na posmrtném soudu souzena.

Středověk si doslova liboval v zobrazování různých sportů či hádání. Kromě již zmíněného známe například Svár vody s vínem,

dále skladbu Podkoní a žák či Hádání Prahy s Kutnou horou z období husitského.

Vrchol gotické kultury v Čechách

Největší rozkvět středověké literatury je spjat se jménem panovníka, císaře Karla IV. (vláda v letech 1346 – 1378).

historické souvislosti

 Čechy se v této době staly středem evropského kulturního i politického dění (jenom pro ilustraci – Praha se svými 40 000 obyvateli

byla tehdy vedle Říma nejlidnatějším městem Evropy). Zcela evidentní je rozvoj hospodářského života, svého vrcholu dosahuje i
umění.

 1344 – povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (to automaticky znamenalo vymanění se ze závislosti na cizích

arcibiskupstvích). Prvním pražským arcibiskupem se stal Arnošt z PARDUBIC, přítel a rádce Karla IV., ale také první kancelář
pražské univerzity. Kancléřem Karla IV. Byl Jan ze STŘEDY, jenž se stýkal s italskými humanisty.