Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

společnost změnit. Situace, kdy na jedné straně stojí lesk a nádhera papežského dvora a sama církev se zmítá v těžkých
problémech, a na straně druhé jsou davy lidí v bídě, byla již neudržitelná.

 Již zmíněná církev se nacházela v hlubokém úpadku – dochází k rozštěpení církve (nejedná se jen o důvody náboženské, ale také

o boj o moc) a tento rozkol měl za následek, že v jednu chvíli existovali dva, ale také dokonce tři papeži (tzv. období
vzdoropapežů). Jeden z nich byl v Římě, druhý v Avignonu. Tomuto rozkolu církevní jednoty se říká schizma.

 Měli bychom vědět, že z hlediska víry hovoříme obecně o husitech jako o kališnících (utrakvistech). Kališníci uznávají přijímání

svátosti „pod obojí způsobou“, tedy chléb i víno (menší víno z kalicha je symbolem Kristovy krve, hostie, malá pšeničná oplatka,
je symbolem Kristova těla). Oproti tomu katolická církev připouští přijímání hostie.

 Samotní husité však nebyli jednotní, vznikaly různé lidové sekty, jež požadovaly návrat k prvotním ideálům křesťanství

(například požadavek chudoby apod.), některé z nich se vyznačovaly extrémní pohoršujícími projevy (například adamité).
Příznačný pro husitství chiliasmus (tedy víra v příchod Krista).

 S chiliasmem a s náboženským charakterem husitství souvisí i jedna zajímavost. Některým místům (na něž byly například

organizovány pochody) byly dávány biblické názvy. Proto máme u nás místní názvy jako Oreb, Tábor, Jordán, apod.

konkrétní události

▪

1409 – Dekret kutnohorský (odnětí většiny hlasů Němcům na pražské univerzitě). Jednalo se o tom, že dosud měli Němci na
univerzitě privilegované postavení. Když docházelo k jednání a ke hlasování o důležitých skutečnostech, stály vždy 3 hlasy
Němců proti jednomu českému. Univerzita tak jako velice vlivná instituce stála proti králi. A tak král vydáním dekretu změnil
tento poměr a přiřkl tři hlasy Čechům a jediný Němcům. A reakce Němců? Prostě se sebrali, odešli do Německa a tam dštili síru
na Čechy a českého krále.

▪

6. 7. 1415 – upálení mistra Jana Husa.

▪

1419 – vzplanutí husitství (chudina se zmocnila vlády v Novém Městě).

▪

1420 – Čtyři pražské artikuly – program husitů, který požadoval svobodu kázání, svobodu přijímání podobojí, zákaz světské
vlády kněžstva a stíhání smrtelných hříchů.

▪

Průběžně – husitské války

▪

1431 – basilejský koncil, kde se v diskuzi střetli představitelé husitů a katolické církve. Již zde byl očividný rozpor mezi
kališnickou šlechtou a stoupenci radikální linie.

▪

30. 5. 1434 – bitva u Lipan

▪

1436 – konečný zápis tzv. kompaktát (ujednání mezi českým sněmem a zástupci basilejského koncilu o podmínkách míru – za
návrat k jednotné církvi povoleno husitům laické přijímání z kalicha).