Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

a víry v lepší budoucnost.
útěšné spisy - například Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, Truchlivý, O sirobě
Vrcholem tohoto období se však stala následující dvě díla:
Labyrint světa a Ráj srdce (psáno 1623) - legendární dílo českého písemnictví, rozsáhlá alegorická skladba, jež je důležitá k pochopení
Komenského osobního i uměleckého vývoje.

Hlavní postavou. knihy je poutník, rozuměj Komenský, který prochází světem (ten je představován fiktivním městem), aby si v něm
vybral vhodné povolání. Poutník je doprovázen dvěma průvodci - prvním z nich je Všezvěd Všudybud (alegorie lidské zvídavosti),
druhý je Mámení (alegorie nedokonalosti lidského poznání). Společně vystupují na vysokou věž a odtud hledají ve městě nejpohodlnější
způsob života. Poutníkovi jsou nasazeny brýle mámení, které mají pohled na svět zidealizovat. Poutník se však nedává zmást a zpod
špatné nasazených brýlí se na svět dívá tak, aby viděl jeho pravou podobu. Postupně jsou sledována rozličná zaměstnání od řemeslníků
přes učence a lékaře až například po vojáky nebo soudce. Všude však poutník vidí podvody, neupřímnost, všude panují zlořád, hřích a
násilí. Zoufalý poutník nachází z této situace jediné východisko - uzavírá se do ráje svého srdce, to jest do samoty a k Bohu.

Komenský v tomto díle velice kriticky posuzuje stav společnosti a závěr, kterému byla někdy vytýkána pasivita, je spíše

východiskem pro Komenského samého než řešením téměř beznadějné situace. V každém ohledu nepostrádá dílo na dramatičnosti,
oživujícím elementem je postava Mámení - tento šibal a svůdce je hybnou silou příběhu.
Hlubina bezpečnosti (psáno 1635) - v tomto filozoficko-náboženském pojednání je svět přirovnán k blouznivě se točícímu kolu. Kdo se
chce vyhnout zmatkům, musí se držet středu, tedy Boha. A čím více je člověk od něj, tím je „kolotání" větší.
Divadlo světa - jedná se o nedokončený encyklopedický spis, který byl věnován popisu kosmu, přírody, zeměpisu a lidských dějin.
Mapa Moravy (vyšla v Amsterodamu).

2. období začíná odchodem Komenského do emigrace a končí rokem 1648 tedy podepsáním mírové smlouvy mezi Švédy a
Habsburky).

Komenský strávil většinu svého exulantského života v polském Lešně které se mu stalo druhým domovem. Zde učil na gymnáziu. Kromě

toho pobyl po ,,určitou dobu v Anglii a Nizozemí, téměř šest let bydlel ve Švédsku, kde se pokoušel modernizovat švédské školství. V jeho díle
převládají práce „vševědné" a didaktické. Právě ty, které z něho učinily „učitele národů" a jež ho proslavily po celém světě.
Didaktika (dopsáno 1632) - česky psaná práce, jež byla návrhem jednotné a obecné školské soustavy. Tato kniha se stala konceptem
latinské Velké didaktiky, vůbec nejproslulejšího díla Komenského.
Informatorium školy mateřské (1630) - i tato kniha je ve své oblasti průkopnickým dílem. Obrací se k matkám a chůvám a upozorňuje
na nenahraditelnost výchovy dítěte v rodině v předškolním věku.
Dveře jazyků otevřené (1631) - učebnice latiny, která byla současně encyklopedickým dílem. Komenský vybral 7300 latinských slov a
sestavil z nich 1000 vět. Ty potom rozdělil do 100 lekcí, jejichž sled byl promyšlen tak, aby kniha přehledně poučovala o vzniku světa,
přírodě, o lidském těle, umění, náboženství atd. Tato učebnice měla varianty latinsko-české, latinsko-polské apod. Svým způsobem výuky
jazyka se stala doslova revolučním činem a z Komenského se rázem stal nejznámější pedagog v Evropě.
Velká didaktika (vydáno až 1657, psáno latinsky) - první systematické dílo o výchově a vzdělání, které je považováno za základ
pedagogiky jakožto vědy. Hned zkraje je třeba podotknout, že některé Komenského myšlenky nejsou zcela původní a že se autor inspiroval
u svých předchůdců i současníků. Práce je však průkopnická svou systematičností a snahou vybudovat z pedagogiky vědeckou soustavu.
Kniha byla přeložena do všech evropských jazyků a svým návrhem na kompletní přebudování školství se stala přelomovým dílem v celé
světové didaktice.