Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
lidová a pololidová slovesnost
V období baroka se hojně šířily starší pověsti (místní, rodové či hrdinské), vznikaly ale i pověsti nové (například o Kozinovi).
Dále byly velice populární pověsti legendární, jež se vztahovaly k poutním místům, klášterům či zázrakům. Oblíbená byla proroctví,
vznikaly pohádky a lidové písně (zejména lyrické). Objevovaly se ale také skladby lyrickoepické především balady (Sestra travička,
Osiřelo dítě). Nesmí se zapomenout ani na písně kramářské. Na náboženské hry, zejména vánoční a velikonoční, navazovalo lidové drama,
vzrůstala obliba i her loutkových.
Do baroka se datuje i tzv. literatura písmácká, tedy zapisování událostí laickými, zejména venkovskými autory (slavné jsou z
konce baroka Paměti milčického rychtáře Jana Františka VAVÁKA (1741 - 1816).
ticho kolem Balbína
Ani v těch nejobjemnějších publikacích
o období baroka se nedozvíme o skutečném
důvodu, proč musel Balbín opustit tak rychle svou
pedagogickou kariéru. Teprve v 80. letech 20.
století se objevuje v odborné literatuře, že tou
hlavní příčinou byla pedofilní orientace profesora.
Ostatně, v dopise vysoce postaveného hodnostáře
tovaryšstva Ježíšova v Římě pražskému
provinciálovi se píše: „ P. Balbínovi uložte
spasitelné (ale soukromé) pokání a zařiďte, aby P.
Balbín byl úplně zbaven jakéhokoliv styku se
studující mládeží a všelijaké jiné příležitosti, která
by mu mohla uškodit a řád zneuctít."
LITERATURA KLASICISMU A OSVÍCENSTVÍ
Klasicismus
Ještě než se student pustí do studia klasicistního umění, měl by si ujasnit základní pojmy, s nimiž bude později pracovat. Tím
spíše, že mnohé odborné knihy mohou při nedůsledném čtení klamat.
Klasicismus - (z lat. classicus = vynikající, vzorový) je umělecký směr v Evropě 17. a 18. století (vznikl za vlády francouzského krále Ludvíka
XIV, 1643-1715), jenž napodoboval formy antického umění a který se vyznačoval pevným systémem estetických pravidel a norem dle
klasického vzoru. Z Evropy se později tento směr rozšířil nejen například na východ do Ruska, ale dokonce až za oceán do Ameriky.
Empír - (z lat. empire = císařství) lze považovat za jakousi vrcholnou formu klasicismu. Jedná se o převažující sloh zejména za Napoleonova
císařství, tedy na samém počátku 19. století. I tentokrát je celkem logicky kolébkou směru Francie, odkud se empír šířil po celém světě.
A nyní si ozřejmíme, jaký je vztah mezi klasicismem a empírem. V podstatě se jedná o míru uplatnění antického dědictví, jinak také
řečeno, nakolik se umělecké dílo podřizovalo antickým vzorům. Antická kultura byla totiž považována za vrchol slohové dokonalosti
stavitelského umění a vzorem pro klasicistní architekty se stalo především tvarosloví helénské (s tím souvisí i nové objevy antické civilizace,
stačí připomenout objevy J. J. Wincklemanna). Zatímco v počátcích klasicismu se antika projevovala nejprve v podobě tzv. barokního
klasicismu (klasicistní architektura zprvu vnějškově připomínala baroko) a antiku prozrazovala jen některými rysy, tak později se již odkaz
antiky začal projevovat naplno a my hovoříme o empíru (inspirace antikou byla natolik zřejmá, že mnohé architektonické památky stavby
Středomoří vizuálně téměř kopírují).