Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
další hry - Don Juan, Misantrop, Zdravý nemocný, Skapinova šibalství
Veliký úspěch měl ve své době básník Jean de LA FONTAINE [žan d lafontén] (1621 - 1695). Jeho nejslavnějším dílem je
dvanáct knih Baiek (1668 - 1694). Jsou psány výrazným volným veršem a lze je považovat za jedno z nejvýstižnějších alegorických
zobrazení společnosti - v příbězích zvířat, jež mají lidské vlastnosti, se satiricky útočí proti všem nešvarům a všem zvrácenostem tehdejší
společnosti.
italská komedie v období klasicismu
Commedia dell'arte - zde je nutno udělat malý exkurs pro vysvětlení. Tento klasický typ barokního improvizovaného divadla se zrodil
již v 16. století v Itálii. Nejen že téměř celá dvě století dominoval italskému divadelnictví, ale ovlivnil i další evropskou dramatickou
tvorbu. Herci comedie dell'arte neměli k dispozici psaný dramatický text, ale pouze základní dějovou kostru. Herci tedy byli nuceni
improvizovat až na jevišti a dle reakcí publika rozvíjeli bud' tu či onu pasáž. Ke specifickým rysům tohoto druhu komedie patří pevné typy
postav, jež v karikované podobě předváděly lidské vlastnosti různých společenských vrstev (z těch nejznámějších lze jmenovat bohatého
obchodníka Pantalona či sluhu Scappina). Typické byly i masky a originální, nápadité kostýmy. Herci se neomezovali jen na improvizované
dialogy, ale hru obohacovali i o artistické výkony nebo pantomimické výstupy. A právě z tohoto zázemí vyrostl v 18. století zakladatel
italské národní veselohry Carlo Goldoni.
Carlo GOLDONI (1707 - 1793) - je autorem přibližně 200 komedií, jež sice čerpají z původní comedie dell'arte, ale podstatným způsobem
ji pozměňuji. Goldoni si velice dobře uvědomoval, že tradiční pojetí tohoto typu komedie se již stává přežitkem a že hry ztrácejí kontakt s
realitou. Z „masek" se stala neživá, strnulá a nezajímavá schémata, která bylo nutno radikálním způsobem změnit. Goldoniho přínosem
bylo, že se herec musel vzdát improvizační volnosti, časem byly rozepsány všechny role a byly odstraněny masky. Ve svých lidových
komediích představil desítky postav vykreslených na základě skutečného života - jejich velkým kladem bylo, že i přes některé své negativní
rysy a i přes ironický pohled autora jsou nahlíženy s laskavým pochopením. Goldoni navíc uvádí na scénu postavy z lidových vrstev,
například řemeslníčky či rybáře. Goldoniho hry měly úspěch nejen v Benátkách, ale rovněž v Paříži.
dramatické dílo - Poprask na laguně (1762) - jednoznačně nejslavnější a dodnes často hraná komedie, Mirandolina, Náměstíčko,
Hrubiáni aj.
Osvícenství
Budeme-li hovořit strohou řečí encyklopedií, je osvícenství nejčastěji charakterizováno jako evropské myšlenkové hnutí 18.
století, jež se začalo projevovat nejprve ve Francii a v Anglii a bylo těsně spjato s filozofickými myšlenkami doby. Osvícenství se snažilo
překonat dosavadní vládnoucí světový názor, který byl jednoznačně determinován katolickou církví a feudálně absolutistickým řádem.