Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

Již v devíti letech odešel Balbín na studia a v patnácti letech vstoupil do jezuitského Pádu. Po získání bakalářského titulu učil nejprve na

gymnáziu, aby pak studoval na univerzitě teologii. Jeho velkou vášní byly české dějiny - materiál ke svým pozdějším vědeckým pracím sbíral již
během studií. Protože Balbín nepatřil k vynikajícím řečníkům, jeho kněžská dráha brzy skončila a stal st gymnaziálním učitelem. Ve svých čtyřiceti
letech byl nucen pedagogické činnosti zanechat a opustil Prahu. Pak žil střídavě v různých jezuitských rezidencích v Čechách a na Moravě, aby
nakonec zakotvil v Klatovech. Na určitou dobu se vrátil ještě do Prahy, ale roku 1671 nařídila katolická vrchnost v Římě, že Balbín se musí vzdálit
z Prahy. Byla to reakce na jeho knihu Výtah z českých dějin, která by dle cenzorů mohla urazit Jeho Veličenstvo. Balbín tak definitivně zůstal v

Klatovech - zde dále literárně tvořil, a když ve stáří ochrnul a oslepl, svá díla tedy
alespoň diktoval.

Balbín byl sice jezuitou, ale jeho vztah k vlasti; k historii a k jazyku byl

hlubší, než se u řadového jezuity předpokládalo.
literární a vědecké dílo
Rozmanitosti z historie Království českého - toto monumentální dílo
(latinsky psané) mělo mít dle původních předpokladů 20 svazků. Jednalo se o
faktograficky nesmírně bohatou vlastivědu, ale autor stihl napsat jen 10 svazků
(přes 2500 stran textu). I když Balbínovo historické dílo není vždy vědecky
kritické (mnohdy mu byl předlohou i nespolehlivý Václav Hájek z Libočan),
má Balbínem nashromážděný materiál nesmírnou cenu.
Obrana jazyka slovanského, zvláště českého (vyšlo až 1775) - toto Balbínovo
dílo zasáhlo do naší literární historie nejvíce, ale tak trochu s notným časovým
zpožděním. Spis byl napsán v Klatovech a jeho obsah lze shrnout takto:

⇒ Ve středu pozornosti je ponižující postavení češtiny v pobělohorské době.
⇒ Aby tento úpadek vynikl, dává Balbín do protikladu situaci před rokem 1620 (zde pro větší účin idealizuje).
⇒ Balbín zjišťuje příčiny tristního stavu češtiny - jmenuje přistěhování cizinců, jejich dosazování do vysokých funkcí, nechuť cizinců se učit
česky, neschopnost katolické šlechty hájit stará česká práva země a jazyka a v neposlední řadě vytýká duchovním nezájem o národní jazyk.
⇒ Balbín brání slovanský jazyk, vyzdvihuje jeho vysokou úroveň a důležitost, a to jak morálně, tak politicky.

zajímavé osudy knihy

Obrana vyšla až roku 1775 (zasloužil se o to F. M. Pelcl) a její vydání bylo tehdy spojeno s aférou. Vídeň zahájila ostré vyšetřování,

cenzoři označili dílo za nebezpečné svou nacionálně českou tendenci, ale zákaz vydán nebyl (jak požadovala pražská cenzurní komise). Vídeň si
moc dobře uvědomovala, že zákaz by způsobil vice škod než užitku -jenom by na knihu upozornil, kdežto takto zůstane díky latině známa pouze
úzkému okruhu čtenářů (vždyť do češtiny byla kniha přeložena až roku 1896).