EKONOMIE

2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ TERMÍNY

2.1 Statek

Pojem statek v ekonomii označuje každý prostředek, který je vhodný a schopný poskytnout užitek. Statky jsou hmotné předměty (věcné statky), práva (patenty, projekty apod., tj. nehmotné statky) a služby (např. lékařské, dopravní, opravárenské).

Volné (neekonomické) statky se vyskytují v takovém množství, že jimi může každý uspokojovat své potřeby v libovolném rozsahu, aniž vyvíjí ekonomickou činnost (např. sluneční jas, vítr, déšť). Většina statků je však omezena, proto jsou předmětem hospodářství, označujeme je jako ekonomické statky. Jejich výroba je spojena s náklady, jsou tedy dostupné pouze za určitou cenu. Volné statky se časem mohou stát omezenými (částečně či úplně).

Část statků a služeb získáváme zdánlivě zadarmo. Jsou však financovány převážně z daní. Označujeme je jako veřejné statky.

2.2 Výroba

Výroba je proces, ve kterém si společnost přivlastňuje přírodní zdroje a tyto zdroje přetváří na výrobky.

2.2.1 Výrobní faktory

Výrobní faktory (nebo také výrobní zdroje, vstupy) se tradičně označují termíny půda, práce a kapitál.

Půdu chápou ekonomové v širším slova smyslu než obyčejně. Je to zemědělská půda, stavební pozemky, moře a oceány, těžba nerostů, ale i zdroje energie nebo voda a vzduch. Výnos z půdy se nazývá renta.

Cenou práce je mzda. Nominální mzda se vyjadřuje určitou částkou, obyčejně za měsíc. Reálná mzda porovnává množství zboží a služeb, které si člověk může za svůj pracovní výkon koupit. Cílem minimální mzdy je pomoci lidem s nízkými příjmy a motivovat k práci.

Kapitál můžeme definovat jako úspory přeměněné na investice. Reálný (naturální, výrobní, produktivní) kapitál tvoří budovy, stroje a materiál, finanční (peněžní) kapitál peníze, akcie, obligace atd. Výnos z vlastnictví peněžního kapitálu je úrok, výnos z produktivního kapitálu je zisk.

2.2.2 Důchod

Příjem z práce (mzdu), z půdy (rentu) a kapitálu (úrok a zisk) označujeme souhrnným termínem důchod.

2.3 Rozdělování, směna

Rozdělování výrobků a služeb probíhá pomocí peněz - odměny za účast na výrobě, případně finančních prostředků získaných přerozdělením. Volbou koupě vyrobených produktů spotřebitelé ovlivňují růst či pokles výroby, rozvoj nebo útlum celých výrobních odvětví.

Pokud výrobky spotřebovává sám výrobce, mluvíme o naturální výrobě. Výrobek určený ke směně je produktem zbožní výroby a označujeme ho jako zboží. Zboží má užitnou a směnnou hodnotu. Směnná hodnota vyjádřená v penězích je cena zboží.

2.4 Spotřeba

Spotřeba je proces užití jako účelu veškeré výroby. Celková spotřeba zahrnuje spotřebu osobní (individuální, soukromou - konečnou), výrobní (firemní - k další výrobě) a veřejnou.

2.5 Ekonomické systémy