EKONOMIE

K dobrému fungování trhu jsou zapotřebí volné ceny a konkurence.

2.9 Analýza konkurence

2.9.1 Dokonalá a nedokonalá konkurence

Dokonalá konkurence je pouhá teoretická abstrakce. Je definována jako situace, kdy žádný z tržních ekonomických subjektů nedosahuje významnějšího postavení, které by mu dovolovalo rozhodovat o cenách. Každý má úplné informace, výrobky jsou shodné (homogenní), neexistují žádné bariéry

Jestliže konkurence prodejců neexistuje, mluvíme o monopolu. Monopol kupujícího označujeme termínem monopson. Bilaterální monopol je monopol jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Dominují-li na trhu dvě firmy, mluvíme o duopolu.

V praxi se setkáváme s oligopolními strukturami, tedy s několika velkými výrobci, kteří svou produkcí určují konkurenční podmínky v odvětví. V ČR takové dohody znemožňuje zákon o ochraně hospodářské soutěže, jehož dodržování má prosazovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zásady konkurenční politiky zemí EU jsou stanoveny už ve Smlouvě o založení EHS z roku 1957.

2.9.2 Cenová a necenová konkurence

Jestliže se obchodníci snaží získat kupující prostřednictvím snižování cen zboží, mluvíme o cenové konkurenci. Prodejem většího množství zboží roste jejich zisk, i když je jejich zboží levnější.

Necenová konkurence znamená využití jiných cest – reklamy, kvality a tradice, podporou prodeje („kupte si dva výrobky a třetí dostanete zdarma“) atd.

2.10 Nabídka a poptávka

Každý subjekt na trhu vytváří nabídku a poptávku.

Křivka poptávky zobrazuje objem zboží, které si spotřebitelé mohou koupit při různých cenách. Zákon poptávky říká, že s poklesem ceny roste poptávka. Posun poptávkové křivky doprava je způsoben růstem reálných příjmů, růstem počtu zákazníků, změnou vkusu zákazníků ve prospěch výrobku, účinnější reklamou atd. Poptávková křivka může mít i opačný (vzestupný) sklon, a to v případě tzv. ostentativního (také Veblenova) zboží – jde o záměrně dražší zboží, které lidé chtějí mít a v tzv. Giffenově [chifenově] případě, kdy dochází ke vzrůstu ceny zvláště podřadného zboží, ale spotřebitelé nemají jinou možnost volby, protože jiné zboží je daleko dražší.

Křivka nabídky zobrazuje objem zboží, které výrobci mohou a chtějí dodat při různých cenových hladinách. Podle zákona nabídky bude při vyšších cenách dodáno vyšší množství zboží. Pohyb nabídkové křivky doprava je způsoben vzrůstem počtu výrobců, pokrokem v technologiích, poklesem cen výrobních faktorů, snížením nepřímého daňového zatížení, zvýšením subvencí pro výrobce atd.

Mezi nabídkou a poptávkou je zpětná vazba. Protnutím křivky nabídky a poptávky vzniká rovnovážná cena, označovaná také jako cena vyčisťující trh. Jestliže rovnovážná cena nevznikne, zboží nebude vyráběno, protože nejvyšší cena, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit, je menší než minimální cena, kterou výrobci potřebují k výrobě.