EKONOMIE

V průběhu lidských dějin vznikly celkem čtyři různé ekonomické systémy.

První z nich nazýváme zvykový systém. Je založen na tradici, ekonomické subjekty v něm vycházejí ze zvyklostí a zkušeností minulých generací. Je typický pro primitivní civilizace.

Druhý je příkazový systém. Ekonomika je centrálně plánovaná, řízená na základě dlouhodobého (obvykle několikaletého) plánu. Ekonomické zdroje jsou většinou ve vlastnictví státu. Stát stanovuje ceny. Příkazový systém byl typický pro tzv. země socialistického bloku.

Tržní systém je založený na myšlence svobodného trhu, který vyřeší sám všechny ekonomické problémy. Výrobci se snaží maximalizovat své zisky, spotřebitelé svůj užitek.

Smíšený systém můžeme nalézt ve většině současných zemí. Je to tržní systém, doplněný o hospodářskou politiku státu.

2.6 Tři základní ekonomické otázky

Každý ekonomický systém musí odpovědět na tři základní ekonomické otázky: co a kolik se bude vyrábět, jak se bude vyrábět a pro koho se bude vyrábět.

V tržní ekonomice dává odpověď na první otázku zákazník. Každý se snaží vyrábět takové zboží, o které je zájem na trhu, tedy takové, které si vybere zákazník.

Druhou otázku řeší konkurence mezi výrobci. Každý se snaží najít co nejefektivnější způsob výroby.

Na třetí otázku odpovídá vztah mezi nabídkou a poptávkou.

Se třemi základními ekonomickými otázkami souvisí množství dalších otázek: kdy, pro který trh, v jaké kvalitě vyrábět atd.

2.7 Ekonomické subjekty

Ekonomické subjekty můžeme rozdělit do tří základních skupin.

První skupina se obyčejně nazývá domácnosti. Jsou to jednotlivci nebo rodiny, které mají příjmy, vydávané za potřeby. Některé potřeby mohou uspokojit volně v přírodě, jiné svou vlastní výrobou. Většinu potřeb ale uspokojují na trhu, tzn. získávají zde výrobky a služby, které potřebují (nebo jsou o tom alespoň reklamou každý den přesvědčováni).

Firmy jsou druhou skupinou. Organizují výrobu nebo prodej výrobků či služeb. Cílem jejich činnosti je zisk (profit).

Stát je nejdiskutovanějším ekonomickým subjektem. Jeho úkolem má být maximalizovat pozitivní vlivy trhu a minimalizovat negativní vlivy, poskytovat právní rámec ke spolehlivému fungování tržního systému a sledovat jeho dodržování. Stát také nakupuje od firem, investuje a přerozděluje získané finanční prostředky.

Činnost ekonomického subjektu, která ovlivňuje pozitivně nebo negativně činnost jiného subjektu jiného, i když za to není poskytnuta odměna, se nazývá externalita.

2.8 Trh

Všechny tři subjekty se setkávají na trhu, který dnes chápeme jako oblast ekonomiky, kde dochází ke kontaktu a výměně mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím zboží (slovo trh tedy nemá pro ekonomy původní význam). Podle toho, co kupujeme a prodáváme, můžeme trhy rozdělit na trhy statků a trhy faktorů. Podle obchodovaných statků či faktorů se rozlišují trh práce, peněžní, kapitálový, zlata, devizový atd.