Otevřená ekonomika

relativní cena je směnný poměr, ve kterém se budou statky směňovat

• Specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál, práce nebo jiné výrobní faktory.

• V tržním procesu se prosazuje zákon komparativních výhod, který umožňuje i těm nejslabším specializovat se a výhodně směňovat.

Model dvě země, dva výrobky

Reálné náklady na jednotku produkce v zemi A a B (v hodinách)

- mezinárodní obchod je výhodný pro zemi A i B!!!

země A

• země A produktivnější než B => mezinárodní obchod výhodný pro A, má u obou výrobků absolutní výhodu, stupeň výhody:

  • potraviny 3x produktivnější země A má komparativní výhodu

  • oděvy 2x produktivnější při výrobě potravin

• relativní ceny: 2x lacinější potraviny než oděvy (oděvy 2x dražší než potraviny) => specializace na potraviny

země B

• má absolutní nevýhodu při výrobě obou výrobků, ale má komparativní výhodu ve výrobě oděvů (náklady jsou pouze 2x vyšší než v zemi A, u výroby potravin 3x vyšší)

• relativní ceny: 1,33x dražší oděvy než potraviny => specializace na oděvy

Výsledek:

A nebude vyrábět oděvy => ušetří 2 dny práce, za které vyrobí 2 jednotky potravin => vývoz do B => B ušetří 6 dnů práce => vyrobí 1,5 jednotky oděvů

• samotná absolutní výhoda (bez komparativní výhody) k přínosům z obchodu nestačí (pokud by k výrobě jednotky oděvů v zemi B bylo potřeba 6 hodiny práce, komparativní výhoda by neexistovala).

Ceny (náklady příležitosti) :

- potraviny A … 0,5 jednotky oděvů => komparativní výhoda

B … 3/4 jednotky oděvů

- oděvy A … 2 jednotky potravin

B … 4/3 jednotky potravin => komparativní výhoda

• v rámci mezinárodního obchodu – ceny potravin v intervalu 0,5 – 3/4 jednotky oděvů; oděvy v intervalu 4/3 – 2 jednotky potravin

• růst relativních cen; pohyb výr. faktorů mezi jednotlivými komoditami

Možnost dosáhnout vyšší relativní ceny v zahraniční ve srovnání s domácí cenou:

export potravin do země B => růst relativní ceny potravin u výrobců v zemi A, její pokles v zemi B

export oděvů do země A => růst relativní ceny oděvů u výrobců v zemi B, její pokles v zemi A

• přesun výrobních faktorů mezi uvažovanými dvěma odvětvími v obou zemích

směnné relace = vyjádření pomocí tzv. reciproční poptávky (poptávka země A po oděvech, vyjádřená nabídkou potravin, poptávka země B po potravinách, vyjádřená nabídkou oděvů), změna reciproční poptávky mění i směnnou relaci

Snižování nákladů na výrobu:

• úspory z rozsahu (výhody z velkovýroby => vliv fixních nákladů, množstevních slev; vyšší výkonnost v důsledku vyšší specializace, výhodnější úvěry)

• učení se ze zkušeností (osvojení určitých znalostí, dovedností => výrobní faktory se stávají produktivnějšími, technologický pokrok)

• výrobní cyklus (získání a mezinárodní přesun komparativní výhody) = počáteční komparativní výhoda, založená na technologickém pokroku, je oslabována šířením daného výrobku ve světě (technicky dokonalejší zařízení získávají další země (omezeno patenty), kombinace s levnou pracovní silou