Otevřená ekonomika

Bariéry uplatňování komparativní výhody

• protekcionistická opatření jako např. dovozní kvóty

• omezená meziodvětvová mobilita kapitálu a pracovní síly => strukturální nezaměstnanost

• dopravní, pojišťovací a jiné náklady nezohledněné v modelu

• deformace cel v důsledku např. subvencí exportérům nebo cel

• apod.

Přínosy z obchodu

- Mezinárodní obchod je ve své podstatě arbitráž na světovém trhu zboží. Statek je kupován na levném trhu jedné země, aby byl prodáván na dražším trhu jiné země.

• přínosy z obchodu vyniknou srovnáním produkčních možností obou ekonomik před a po mezinárodní specializaci (vyjádření pomocí hranice produkčních možností PPF)

• např. každá země má k dispozici 300 jednotek práce => země A může vyrobit buď 300 jednotek potravin nebo 150 jednotek oděvů nebo určitou kombinaci těchto dvou možností

• původně:

  • země A: 240 jednotek potravin, 30 jednotek oděvů (PA)

  • země B: 58 jednotek potravin, 25 jednotek oděvů (PB)

  • celkem: 298 jednotek potravin, 55 jednotek oděvů (bod PA+B)

  • množství práce (300 + 300 = 600 h)

• po specializaci:

  • celkem: 300 jednotek potravin, 60 jednotek oděvů (P´A+B)

  • množství práce (300 + 300 = 600 h)

Potraviny

400

300 P´A+B

PA+B

PA

100

PB

PPFB PPFA PPFA+B

60 150 210 Oděvy

Pohyb po křivce PPFA+B (po světové hranici produkčních možností)

• doleva z bodu P´A+B => v zemi B dochází k poklesu výroby oděvů a k výrobě potravin (daná část křivky má záporný sklon

• doprava z bodů P´A+B => v zemi A klesá výroba potravin a roste výroba oděvů (záporný sklon)

zvýšení spotřebních možností odvodíme pomocí hranice spotřebních možností (vyznačena přerušovanou čarou)

• země A produkuje 300 jednotek potravin, které je možno směnit za 165 jednotek oděvů

• země B může směnit svých 60 jednotek oděvů za 109 jednotek potravin

• sklon obou linií spotřebních možností je stejný a odpovídá mezinárodní směnné relaci

• plnou čarou je vyznačena hranice produkčních možností před mezinárodní specializací

• v obou případech došlo ke zvýšení spotřebních možností

země A země B

Potraviny Potraviny

300

240

109

100

58

30 150 165 Oděvy 25 60 Oděvy

b) mezinárodní pohyb kapitálu, příčiny pohybu krátkodobého a dlouhodobého kapitálu, užší/širší zahraniční dluh

Mezinárodní pohyb kapitálu

• přesun hotovosti, bankovních depozit, akcií

= změna pohledávek a závazků subjektů dané ekonomiky vůči zahraničí

Příčiny pohybu kapitálu:

• na jedné straně: platbami za výrobky a služby, platbami za služby výrobních faktorů, transferovými platbami a intervencemi CB

• na druhé straně tržbou finančních aktiv jako jedné z forem bohatství; přesunem bankovních depozit tam, kde jsou vyšší úrokové sazby (nominální úrokové míry ovlivněny rozdílným tempem inflace – existence inflačního diferenciálu); menším zdaněním výnosů, menšími transakčními náklady na pořízení, očekávaným posilováním národní měny, vysokou mírou spolehlivosti naplnění předpokladů