Ekologické zemědělství

Podmínky zemědělské výroby jsou stanoveny v článku 6 odkazem na základní pravidla v příloze I. a pozitivní seznamy v příloze II. Nařízení. V příloze I. Nařízení jsou popsána základní pravidla ekologického zemědělství a v pozitivních seznamech přílohy II. Nařízení najdeme údaje pro odlišení ekologického způsobu hospodaření od konvenčního, a to pro hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a krmiva.

Článek 12 Nařízení obsahuje zásadu nezabraňovat prodeji bioproduktů z jiných členských zemí EU kvůli jejich označování a článek 11 Nařízení požaduje stejné zacházení s „bio“ produkty z jiných států, které nejsou členy EU, pakliže jsou tamní výrobní a kontrolní podmínky rovnocenné s podmínkami EU.

Minimální kontrolní požadavky jsou stanoveny v příloze III. Nařízení. Zahrnují zemědělskou výrobu ( rostlinná výroba – příloha III. A 1., živočišná výroba – příloha III. A 2.), zpracování ( příloha III. B), dovoz ekologických produktů ze států, které nejsou členy EU ( příloha III. C), zemědělskou výrobu, zpracování či dovoz s využitím dodávaných služeb ( příloha III. D) a výrobu krmiv, krmných směsí a doplňků ( příloha III. E)20.

1. Působnost nařízení

Vlastní rozsah působnosti Nařízení je stanoven v článku 1, který navazuje na objektivní vlastnosti výrobku, například rostlinný nebo živočišný původ, a na označování s odkazem na původ výrobku z ekologického zemědělství. Jak vyplývá z článku 2 Nařízení, kde se vyjmenovávají příklady pro označení původu z ekologického zemědělství, pojem „ekologické“, „biologické“ a „organické“ znamenají totéž, jde o synonyma. Přitom tento článek ponechává v zákonném ustanovení zcela na dojmu kupujícího, kdy je produkt označen jako ekologický. V této věci se soudci mohou opírat jak o vlastní zkušenosti, tak i o provedené průzkumy mezi spotřebiteli. Vyvolat dojem původu produktu z ekologického zemědělství tak jsou způsobilá i označení jako „z přirozeného pěstování nebo chovu“, „organicky pěstované“, „z alternativní produkce“.

Do okruhu působnosti Nařízení spadají nezpracované zemědělské produkty včetně surové vlny nebo sena, a kromě toho zpracované produkty, jsou-li určeny ke konzumaci, dále krmiva a krmné směsi a osiva a rozmnožovací materiál, plemenná a chovná zvířata.

Nařízení se nevztahuje na takové produkty, jako jsou ekologické pleťové krémy, zubní pasty, šampóny a parfémy, protože se „nekonzumují“. To platí také pro tabák, protože se jeho dým nedostává dále do trávicího traktu, přestože se přijímá ústy. Konzumace se v tomto se chápe ve smyslu příjmu do trávicího traktu a zároveň jako příspěvek k zásobování těla živinami. Tomu nejlépe odpovídá francouzský pojem „alimentation“, a v něm lze spatřit zákonodárcův záměr i proto, že Nařízení bylo původně sepsáno ve francouzském jazyce. Co se týče léků, Nařízení se nevztahuje na ekologická rostlinná léčiva. Do předmětu jeho působnosti však lze však zahrnout výživové doplňky s vitamínem C z ekologicky vypěstované Aceroly . Potraviny z kvasinek neobsahují rostlinné ani živočišné součásti (mikroorganismy nejsou rostliny ani zvířata), Nařízení na ně tudíž nedopadá.