Ekologické zemědělství

V případě, že zemědělský produkt ještě není zpracován a je nabízen na trhu s ekologickým označením, vztahuje se na něj Nařízení. Nařízení se tedy uplatňuje, pokud někdo obchoduje se surovou vlnou a udává, že tato pochází z ekologického chovu. To neplatí, je-li již vlna zpracována do podoby konečného výrobku, např. svetru. Nařízení dále nelze aplikovat na ekologický nábytek, protože i když je zpracován, není určen ke konzumaci. Na nezpracované ekologické dříví se Nařízení také nevztahuje, protože dříví není zemědělský produkt. Naproti tomu kultury ekologických vánočních stromků je možné vzhledem ke krátké době rotace považovat spíše za zemědělskou než za lesní produkci, a proto pro ně Nařízení platí. Pro určité produkty v Nařízení ustanovení nejsou. Jde např. o ryby. Český zákon o EZ však zahrnuje i úpravu pro chov ryb, takže KEZ, o.p.s. ekologický chov ryb kontroluje. Na lov ryb a divoké zvěře však nelze Nařízení použít – článek 4 bod 11. Sběr planě rostoucích rostlin tam však spadá (příloha I část A bod 4). Produkty, na které se prozatím Nařízení nevztahuje, jsou zpravidla, ty, jejichž výroba se vyznačuje jistými technickými zvláštnostmi. zde se často dá jen těžko dosáhnout shody v rámci celé EU, protože jsou sporná i jednotlivá stanoviska.

1. Označování

Pro případy produktů, na které se vzhledem k jejich věcným vlastnostem Nařízení nevztahuje, však Nařízení neobsahuje zákaz označovat je za ekologické produkty. Právní předpisy pro potraviny neukládají povinnost žádat o povolení k označení výrobků. Pokud nejsou zákonem zakázány, je takové označování dovoleno.

Úplná volnost v označování tu ale není. Limity stanoví všeobecné zákazy klamání spotřebitele, které jsou součástí právních předpisů pro hospodářskou soutěž a potraviny. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zakazuje klamání spotřebitele uváděním nepravdivých, nedoložených, nepřesných či dvojsmyslných údajů o skutečných vlastnostech výrobku. Podobně i § 10 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách21 zakazuje uvádět do oběhu potraviny klamavě značené ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele. Na ochranu před klamavým označením vstupů do ekologického zemědělství, tzn. krmiv, prostředků na ochranu rostlin, apod. v rámci obchodních vztahů slouží pak § 46 obchodního zákoníku. Všechny tyto předpisy jsou založeny na tom, jak chápe úpravu zboží průměrný spotřebitel.

Od února 2000 má EU společnou ekologickou značku. Je barevná a představuje symbolizovaný obilný klas obklopený kruhem dvanácti hvězd a zeleným zoubkovaným prstencem s nápisem „EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ“. Tato značka však není povinnou etiketou pro bioprodukty a v současné době se ještě málo používá. Důvodem toho může být velmi úzce chápaná možnost propůjčení značky. Tuto značku například prakticky nelze použít na zpracované produkty vyrobené ze surovin pocházejících z EU, ale obsahující mimoevropské suroviny jako např. koření. Komise EU totiž zastává v neformálních stanoviscích názor, že pouze výrobky, jejichž zemědělské suroviny byly vyprodukovány v EU, smí být opatřeny ekologickou značkou EU (článek 10) a že dodržení ekvivalentních výrobních a kontrolních podmínek ve státech, které nejsou členy EU (článek 11), nestačí.