Ekologické zemědělství

bioprodukt lze tak certifikovat nejenom suroviny pro výrobu biopotravin, ale také zástavová zvířata, chovná zvířata nebo suroviny pro nepotravinářské využití (např. vlna, přadný len). Samostatnou podskupinu bioproduktu vytváří pak ostatní bioprodukty, což jsou krmiva, osiva a sadba. Zákon o EZ definuje nový pojem osoby podnikající v ekologickém zemědělství ( ekologický zemědělec,výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, výrobce biokrmiv a

dodavatel bioosiv a biosadby) a odlišuje jej tak od ekologického podnikatele, kterým může být pouze ekozemědělec.

Ekofarma je samostatná, uzavřená hospodářská jednotka. Zemědělský podnikatel nemusí provozovat ekologické zemědělství na všech pozemcích, které vlastní nebo užívá, musí ale pro ekofarmu vyčlenit a jednoznačně určit základní výrobní prostředky. Od konvenčních pozemků tak musí být jednoznačně odděleny pozemky, hospodářské budovy, zemědělská mechanizace, hospodářská zvířata, které slouží k ekologickému zemědělství. Odděleno musí být také účetnictví. Cílem jednoznačného vymezení ekofarmy je průkazné oddělení ekologického hospodaření od konvenční zemědělské činnosti a jasná identifikace činnosti ekologického zemědělce v krajině při produkci bioproduktů, a to především z hlediska kontroly dodržování podmínek zákona a Nařízení, a důvěry spotřebitelů v ekologické zemědělství.

Zákon stanoví, že souběžná produkce bioproduktů ekologickým způsobem hospodaření a jiným zemědělským způsobem, je zakázána. Tak tomu bylo i dle dřívější úpravy. Proto v případě provozování konvenční farmy i ekofarmy u jednoho zemědělského podnikatele musí být na každé farmě chovány jiné druhy hospodářských zvířat a pěstovány jiné druhy zemědělských plodin, především z důvodu vyloučení možné záměny produktů z konvenční farmy za produkci z ekofarmy. Nelze tak na této farmě chovat skot, ani louky nelze

mít v ekologické i konvenční části podniku z důvodu možné záměny produkce.

Na ekologickém podnikateli se dle § 10 zákona o EZ taktéž požaduje, aby zamezil možnému vzniku kontaminace ekologických pozemků z konvenčních ploch. Novou hrozbou pro ekologické zemědělce se stává možnost kontaminace pylem z geneticky modifikovaných plodin z okolních konvenčních ploch. Je třeba pozemky vzájemně vhodným způsobem oddělit. Ekologický zemědělec by měl dbát na podporování biodiversity a ochranu přírody.

V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze ty druhy hospodářských zvířat, které jsou uvedeny v § 2 prováděcí vyhlášky (skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a včely). Pravidla chovu králíků a ryb jsou stanovena v § 4 a § 5 vyhlášky. Pravidla ostatních druhů hospodářských zvířat jsou stanovena. Křížence koní je možné na ekofarmě chovat. Zvířata, která zde nejsou uvedena, mohou být na ekofarmě chována pouze jako zájmový chov, který není předmětem podnikání. Pokud je chov předmětem podnikaní, nesmí být součástí ekofarmy (např. farmový chov, jelenovitých, atd.). Pokud tedy nejsou jelenovití chováni faremním způsobem, ale jako lesní zvěř v uznané oboře v souladu se zákonem o myslivosti, mohou být součástí ekofarmy. Co se týče chovu zvířat. Ekozemědělec musí dodržovat další obecně platné předpisy v těch oblastech, které nejsou upraveny zákonem a Nařízením. Jedná se např. o právní předpisy týkající se evidence zvířat, krmení, pohody zvířat atd.